DEMOGRAFIE: Velká porodnost v rozvojových zemích je problém pro celkovou udržitelnost i pro západní demokracii

V minulých textech jsem uvažoval o některých příčinách nízké porodnosti v rozvinutých zemích (zde), a usoudil jsem, že ať jsou důvody jakékoli, nízká porodnost v rozvinutých zemích je výhodou (zde). V této části konstatuji, že skutečným problémem a velkým nebezpečím pro Západ je vysoká porodnost v rozvojových zemích.

DEMOGRAFIE: Nízká porodnost není problém ale přínos

V předchozím textu jsem uvažoval o některých příčinách nízké porodnosti v rozvinutých zemích (zde). V tomto textu soudím, že nízká porodnost v rozvinutých zemích je výhodou a v příštím textu budu konstatovat, že skutečným problémem je vysoká porodnost v rozvojových zemích.

DEMOGRAFIE: Hormonální antikoncepce snižuje nejen porodnost ale i touhu rodit

Lidé v rozvinutých zemích mají v posledních letech jen jedno nebo dvě děti, a týká se to kupodivu všech rozvinutých zemí bez ohledu na jejich předchozí historii, ať již jde o tradičně katolické země jako Španělsko, Itálie, Irsko a Polsko, tradičně liberální a demokratické státy jako Británie, USA , Francie a Švédsko, islámské země jako Katar, Kuvajt, Bahrajn a Turecko, budhistické státy jako Thajsko, Japonsko a Singapur, komunistické státy jako Čína a Kuba, nebo bývalé komunistické státy jako Rusko, Ukrajina, Česko a Maďarsko, či konfuciánský Taiwan.

Utajená konference klimatických vědců na půdě českého parlamentu

Ve dnech 12. a 13. listopadu 2024 proběhla na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konference s mezinárodní účastí na téma „Klimatické změny – fakta a mýty ve světle vědy“ (zde). Záznam je ke shlédnutí zde a zde. Konference byla pořádána českou odbočkou organizace CLINTEL (Climate Intelligence, zde, zde). Tato organizace, založená v roce 2019, sdružuje špičkové vědce ze všech oborů souvisejících s klimatem, včetně nobelistů, a jejím mottem je: klimatická krize neexistuje.

Islám: 3. Náboženství a jeho šíření – jednoduchost, vytrvalost a násilí zvítězily nad pohany i nad unavenými civilizacemi

Po Mohamedově smrti (632) se vedení muslimské obce ujali příbuzní, kteří byli jeho nejbližšími učedníky a následovníky. Vedoucí obce získal titul kalif, arabsky „chalífa“, což znamená zástupce, ve smyslu zástupce proroka po jeho odchodu („chalif“ je hebrejsky náhrada); stal se automaticky jak náboženským, tak politickým vládcem, a území, kterému vládl se nazýval kalifát. Kalifové  pokračovali s  nesmírnou  energií  ve výbojích, které  byly  započaty  již v  posledních  letech  Mohamedova  života. Za

Islám: 2. Obsah a struktura Koránu – po Bibli nejčtenější kniha je částečně nesrozumitelná, částečně triviální, a nepřináší nic nového

V průběhu asi dvaceti let Mohamed sděloval svému okolí svá vnuknutí po částech různé délky a různého stylu, často ve verších. V mekkánském období si stoupenci vštěpovali jeho sdělení do paměti, v medínském období je již zapisovali a průběžně přeskupovali a kombinovali pod Mohamedovým vedením do kapitol zvaných súry. Všechny súry tvořily dohromady svatý text zvaný  Korán neboli čtení („kara“ je hebrejsky číst).  Vzhledem k  přibývajícím  zjevením  však nebyl  Korán za  prorokova  života

Islám : 1. Mohamedův život – Mohamed byl jedním z nejúspěšnějších státníků a reformátorů v historii

Ve čtyřech částech shrnuji 1400 let islámu – počtem věřících druhého největšího náboženství (i když během příštích 15 let se může dostat na první místo). Po načrtnutí Mohamedova života v první části se v druhé zmíním o obsahu a struktuře Mohamedova Koránu, ve třetí o Mohamedově náboženství a jeho šíření, a ve čtvrté části o vlivu islámu na západní svět.

Záblesk pravdy a její odvolání – záblesky pravdy o covidu a očkování se začínají objevovat až když jsme na vše skoro zapomněli

Recenzovaný lékařský časopis Cureus publikoval 24. ledna 2024 článek s názvem: „COVID-19 mRNA Vaccines: Lessons Learned from the Registrational Trials and Global Vaccination Campaign“, v němž se kriticky hodnotí účinnost vakcíny proti covidu a proces schvalování této vakcíny (zde). Pozoruhodné na této podrobně dokumentované práci (293 odkazů) je hlavně to, že její zveřejnění v uznávaném vědeckém médiu nebylo cenzurou znemožněno.

Požáry a žraloci – zničí oteplování naši civilizaci? – média se shodují, že za současnými požáry je antropogenní oxid uhličitý, stejně jako za rostoucím počtem žraločích útoků

Oteplování je obviňováno z požárů i ze žraločích útoků (zde). Požáry ovšem provázely lidstvo odjakživa, připomenout lze třebas požár Říma v roce 64. I útoky žraloků byly popsány již v antických dobách, například Herodotos popsal námořní neštěstí z roku 492 př. n. l, při němž zemřelo mnoho námořníků v zubech žraloků (zde). Lze sice hypotetizovat, že dlouhotrvající horka teoreticky  usnadňují  šíření  požáru,  nebo že  vychytání  ryb v oceánech  může  teoreticky  tlačit  žraloky  blíž k  pobřeží, avšak 

VĚDA VERSUS ROZUM: Věřit vědě a vědcům? – Věda, rozum i víra by měly být v souladu, měli bychom ovšem co nejvíc vědět, abychom se mohli méně spoléhat na věření

V minulých článcích jsem vzpomněl na halasné mediální kampaně týkající se zdraví občanů a ohánějící se vědeckými pojmy a výzkumy. Rozum se mohl dostat do konfliktu s tím, co bylo předkládáno jako věda. Média například strašila neexistujícími nebezpečími, včetně pomalých virů (zde), šílených krav (zde), ozónové díry (zde), tuku, trans tuku, cholesterolu, cukru, kávy, sladidel, aluminiových hrnců, másla,  margarínu  (zde),  kouření z  druhé  ruky (zde),  změny  klimatu,  atd.  Lze  se  též  zmínit o

VĚDA VERSUS ROZUM: Kosmetika – vědou se často ohání i předražené kosmetické výrobky nabízející zdraví, krásu a mládí

V několika článcích jsem připomněl případy, kdy se komerční kampaně nebo tvůrci senzací oháněli vědou, aby prosadily své cíle. Touha lidí po zdraví a kráse vždy byla pro obchodníky dobrým zdrojem výdělků a „vědecké argumenty“ jim pomáhají v reklamě. O úloze farmaceutického průmyslu při hledání elixíru života jsem psal (zde). Lidé sice hledají léky na utišení bolesti, ale  také  jsou  ochotni trpět  pro  to,  aby se  líbili,  jak  krásně  ukázal  Christian  Andersen  v  pohádce o  malé  mořské víle. Do

VĚDA VERSUS ROZUM: Léky občas léčí a vždy vydělávají – celosvětové mediální kampaně podporují prodej léků – častěji těch dražších

Během historie určitě mnohé procedury i neškodné čaje pomohly placebo efektem, stejně jako pomůže dítěti pofoukání rány od mámy. Nelze snižovat význam dřívějších poctivých léčitelů a dnešních poctivých lékařů. Pouštění žilou však asi příliš nepomohlo, stejně tak používání pijavic a hořčičných placek (běžná součást sovětské medicíny), ale rozlišit mezi neškodnými a škodlivými  rituály nebylo lehké. Rakouský lékař Ignác  Semmelweis  zjistil v roce 1844, ještě před  objevem mikroorganismů, že

VĚDA VERSUS ROZUM: Jsou cigarety a alkohol nebezpečné? – agresivní zdravotní kampaně řídí naše životy, ne vždy je jasné v čím zájmu

V minulých článcích jsem vzpomněl na mediální kampaně ohánějící se vědeckými pojmy a výzkumy, které měly vliv na život v celém západním světě. Šlo například o vražedné pomalé viry, z kterých se nakonec vyklubaly zákeřné priony (zde), aby se i ty nakonec rozplynuly v zapomnění, potom co způsobily globální zděšení a miliardové škody (zde), přestože možná ani neexistovaly. Šlo také o zabijáckou  ozonovou  díru,  která hrozila způsobit  oslepnutí celého lidstva, kdyby se potvrdily hypotézy

VĚDA VERSUS ROZUM: Omylem a podvodem ke zdraví? – o naše zdraví se zajímají nejen vědci, ale i šarlatáni a především média

Buďme skeptičtí, když se nám ohledně zdravého života předkládají „nejnovější vědecká zjištění“, ale i ohledně starších „vědeckých pravd“ musíme být opatrní; „bohatý zdroj železa ve špenátu“ například pochází již z 19. století (zde). Mýlit se samozřejmě může i poctivá věda, ta nám ovšem výměnou za své omyly netahá peníze z kapsy. Mastičkářům a léčitelům se vysmívají  humoristé  po  tisíciletí.  Pozor  si  musíme  dávat  hlavně  na  zájmové  skupiny  a  šarlatány  ohánějící  se v  médiích

VĚDA VERSUS ROZUM: Máslo a jeho sestra – v másle řádil svého času vražedný cholesterol a v margarínu zase vražedný trans tuk

Módní vlny odjakživa zasahují i do toho, co je a není zdravé jíst. Hodně lidí dnes již ví, že vysoký obsah železa ve špenátu je mýtus, který vznikl díky vědci, který před 150 lety umístil špatně desetinnou čárku v obsahu železa ve špenátu. Méně lidí ví, že příběh o desetinné čárce je také mýtus, který vznikl asi před 100 lety; špenát sice má desetkrát méně železa než se tvrdilo, ale prý stále  ještě  jde o výborný zdroj železa. Ještě  méně lidí ví, že špenát také obsahuje šťavelovou kyselinu, která železo pevně

VĚDA VERSUS ROZUM: Ozonová díra do nebe – slunce dál zapadá nad antarktickou dírou

V několika článcích připomínám případy z posledních let, kdy se vědci a věda podíleli na vytváření celosvětových kampaní, které sice ovlivnily životy všech, ale byly postaveny na faktech, která se nepotvrdila.

VĚDA VERSUS ROZUM: Miliony lidských obětí předpovídala kampaň o nemoci šílených krav – potvrzena nebyla ani jedna

V několika článcích bych rád připomněl případy z posledních let, kdy se „uznávaná věda“ nebo uznávaní vědci dostali do určitého konfliktu nebo protikladu s rozumem či selským rozumem, nebo kdy se dostali do vleku byznysu či reklamy. V minulém textu (zde) jsem se zmínil o dvou konkurenčních teoriích pro vysvětlení neurodegenerativních chorob včetně kuru, scrapie a Creutzfeldtovy-Jakobovy choroby (CJD).  Za teorii  pomalých  virů  dostal  Nobelovu  cenu Carleton Gajdusek v roce 1976 a tato

VĚDA VERSUS ROZUM: Dvě Nobelovy ceny za dvě opačná tvrzení – nemoc kuru vysvětlil Gajdusek pomocí pomalých virů (1976), zatímco Prusiner pomocí prionů (1997)

Věda zůstává hlavním arbitrem rozumných lidí ve věcech praktického života a pokud možno i pravdy a morálky. Pokud možno. Avšak „věda“ se také mýlí, a to tím častěji, čím je vědní obor dál od matematiky na ose matematika- fyzika- chemie- biologie- lékařství- atd. Každý si podle svého vkusu dosadí na konec této řady psychologii, sociologii, antropologii, nebo transgenderová či ženská studia.

Robot básníkem – ChatGPT umí odpovědět na každou vaši otázku a může napsat kvalitní báseň na jakékoli téma

Společnost OpenAI již několik let vyvíjí AI (Artificial Intelligence) programy pro přímou komunikaci se spotřebitelem ve všech formách (zde). Jejich projekty zahrnují skládání hudby umělou inteligencí a jejich písničky prý jsou na lidské profesionální úrovni; jejich programy dovedou kreslit obrázky podle slovního popisu, a naopak slovně popisovat předložené obrázky. Obrovský zájem celého  světa  vzbudil  program  ChatGPT,  který  zveřejnili  na  začátku   prosince  2022  a  dočasně  dali  zadarmo  k  dispozici,

COP27 – další kopnutí do západní demokracie – na konferenci v Egyptě bylo slíbeno, že občané demokratických zemí budou platit klimatické reparace

Konference za účasti všech států světa byla prodloužena o dva dny, když protagonisté boje proti oteplování nebyli spokojeni s dosaženými výsledky. Průlomu se dosáhlo až 20. listopadu podepsáním dohody o financování „ztrát a škod“ údajně způsobených rozvojovým zemím západními státy tím, že zahřály zeměkouli. Tato dohoda posune svět dopředu, podle Simona Stiella, bývalého ministra „pro klimatickou odolnost“ na ostrůvku zvaném Grenada a dnes nejvyššího funkcionáře dohody o klimatu zvané UNFCCC (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu).