Když se ve středu ráno letadlo dubajských aerolinií během letu z Dubaje do Tel Avivu přiblížilo k izraelským hranicím, začal kopilot (původem z Ománu) bodat hlavního pilota (původem z Indie). Pilot stačil vyslat nouzový signál, otevřel dveře pilotní kabiny a volal o pomoc. Světla v letadle blikala a letadlo začalo prudce klesat. Na palubě bylo 180 lidí, většinou Izraelců se svými rodinami. Cestující propadli panice, mnozí se chystali na smrt.
Jeden z izraelských výletníků, Janiv Chajun, se rozběhl k pilotní kabině. Rozrazil dveře a spatřil na zemi zraněného pilota a útočníka manipulujícího přístroji tak, aby zmařil let. Janiv bez rozmýšlení teroristu chytnul za krk a táhnul ho ven z kabiny. Další dva Izraelští pasažéři mu pomohli teroristu zneutralizovat a svázat. Janiv si všimnul, že řídící páka letadla je v poloze vedoucí k prudkému klesání letadla a téměř v poslední chvíli páku vrátil a let tak vyrovnal (letadlo se během půl minuty propadlo o pět kilometrů a hrozilo mu rozpadnutí).
Jiný Izraelec těžce zraněného pilota ošetřil. V letadle byli dva další piloti; sice byli situací zcela ochromeni, ale cestující je prý přiměli, aby se chopili řízení letadla. Přestože kormidlo letadla bylo prudkými změnami téměř zničeno, letadlo úspěšně přistálo na saudském letišti. Terorista byl předán Saudům (jsem zvědav, zda ho popraví nebo propustí). Pasažéři pak byli krátkým letem dopraveni do Izraele. Videa ukazují, jak výletníci nadšeně tleskají během přistání v Tel Avivu. Jejich přežití bylo téměř zázrakem. Zázraku však pomohlo odhodlání cestujících i to, že pilot stihl otevřít dveře kabiny.
Šlo o další vítězství Izraelců proti arabskému teroru, tentokrát vybojované obyčejnými civilisty. Média nepospíchala, aby situaci takto popsala a zmiňovala se o „roztržce mezi piloty“ (zde), „potyčce mezi piloty“ (zde), „hádce mezi piloty“ a „rvačce“ (zde). Většinou se psalo, že jde o terorismus „podle izraelských úřadů“ (zatímco jakákoli arabská fáma o izraelském teroru se vždy prezentuje jako hotový fakt). Jako rovnocenná se cituje i arabská verze této události: „Společnost Flydubai odpoledne uvedla, že na palubě jejího letu do Tel Avivu se odehrála roztržka. Podle ní se sloužícímu personálu Flydubai na palubě podařilo letadlo zajistit a bezpečně s ním přistát“ (zde).
Hlavním hrdinou je Janiv. Není zápasník ani letec. Prý je obyčejným instalatérem. Ale nebojí se střetu, a naštěstí ho bavil kanadský dokumentární seriál Mayday o leteckých katastrofách, z něhož získal potřebnou znalost o poloze řídící páky, takže vyrovnal let těsně před pádem letadla, než kontrolu převzali zmínění dva piloti. Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu přivítal na telavivském letišti Janiva, který byl stále v košili od krve teroristy a pilota, a v neformálním hovoru si od něho nechal vše vylíčit, zatímco Janivova manželka a tři dcery se usmívaly vedle něj (zde). Janiv líčil vše zcela prostě, prý to jinak ani nešlo udělat, aby jeho rodina přežila. Znělo to podobně, jako věta z projevu Natanjaha, který před týdnem pronesl v OSN: „Vítězství je naše jediná cesta k přežití“. Lze to doplnit: „a štěstí a odhodlání jsou jedinou cestou k vítězství“.
Žádné komentáře:
Okomentovat