Obluda v domě – většina předstírá, že ji nevidí a neslyší – lidožravá obluda je už uvnitř a vůdci Západu se snaží vlichotit do její přízně

Na společenských sítích se objevují šokující výjevy z francouzských ulic. Zavalitý Afričan buší do bílé učitelky, Arabové podpalují hasiče zahnaného do rohu, a dav „protestujících žáků“ si to nadšeně fotí. Podobně jako v hororové povídce Dav (The Crowd) od Raye Bradburyho, ti žáci vypadají po celé Francii všichni podobně. Jde o směsku imigrantských a francouzských chuligánů všech možných věků, s palestinskými  prapory, nadšeně se vrhajících jako  kobylky na vše co lze  ničit. Prý jde o lepší  vzdělání.

Demonstruje se za menší (nebo větší?) třídy a za kratší (nebo delší?) vyučování. Hlavními prostředky onoho protestu jsou zapalování a demolování majetku, drancování obchodů a surové útoky proti náhodným bělošským kolemjdoucím a proti strážcům pořádku, stejně jako tomu bývá při amerických protestech za více práv pro Afroameričany. Na straně policie je mnohonásobně víc zraněných než na straně násilníků, přesto hrozí, že úřady budou vyšetřovat „nepřiměřené akce“ policistů a obětují strážce pořádku na oltář progresivistického molocha.

Nejdrastičtější záběry ze společenských sítí však v hlavních světových médiích chybí. Slon v místnosti a nikdo ho nevidí. Média hledí jinam. Zatímco ve Francii bojuje dav za „lepší vzdělání“, v Anglii jde o oslavu třetího výročí úspěšného tažení Hamásu proti Židům 7. října. Dav se příliš neliší od francouzského, ale britské vládě se daří dav zdržovat od drancování obchodů drastickými protižidovskými prohlášeními a zostřováním protiizraelského bojkotu. Ulice téměř všech západních měst jsou již vydány na milost barbarům. Většina médií a politiků jsou ochromeni strachem z barbarů, a taky ze zrádců z řad progresivistů, kteří se barbarům snaží vlichotit. Západ se klaní Molochovi, Mardukovi, Marxovi, Mohamedovi a dalším modlám. Měšťáci rozmazlení nadbytkem a zesláblí pohodlím doufají že Moloch od nich přijme oběť a nechá je na pokoji. Někteří jsou ochotni Molochovi obětovat velkou část své svobody. Někteří jsou ochotni obětovat Ukrajinu, jiní Taiwan, a všichni Izrael.

Mezi hloupostí a bezcharakterností je spojitý přechod. Tyto vlastnosti v různých poměrech se nevyhýbají žádným vrstvám západního obyvatelstva. Ta první vlastnost hraje velkou roli u humanisticky „vzdělaných“ elit a ta druhá u politiků. Elity ve svých „vědách“ učí, že všechny kultury si jsou rovny, a že lidožravé obludy se od nás v podstatě ničím neliší. Velkou roli též hrají peníze z Kataru a dalších arabských zemí. Jsou zakládány humanistické organizace s názvy jako „Antropologové bez hranic“, „Obluda v tísni“, atpod., které otupují odpor proti barbarům, přivážejí barbary do západních zemí, propagují jejich užitečnost a potlačují zprávy o jejich chování a o jejich plánech. Takže sadistické výjevy vraždících muslimů z Facebooku se do hlavních médií nedostanou. Námitky, že barbaři sami otevřeně mluví o ovládnutí Západu, označují kolaboranti s barbary za dezinformace a obludofobii. Slušní lidé nezmizeli, ale proti elitám a médiím nemají příliš šancí se zviditelnit a organizovat; když se jim to podaří, jsou delegitimováni jako extrémisté (například Tommy Robinson, Geert Wilders, Éric Zemmour).

Nikdo se již nediví, že zbožný pilot chce z náboženských důvodů zabít 180 lidí na palubě. Zorganizovat zřícení letadla s cestujícími není u muslimských pilotů něco mimořádného. Například Egyptský pilot Gameel Al-Batouti takto v roce 1999 zabil v Atlantiku 217 lidí, saudští a egyptští teroristé pomocí letadel zabili v roce 2001 v USA 3000 lidí, malajsijský pilot Zaharie Ahmad Shah zabil v roce 2014 v Indickém oceánu 239 lidí. Pilot letadla patřícího Sjednoceným Arabským Emirátům, Hamam al-Hammami, se před pár dny takto pokusil zabít 180 lidí; naštěstí byl na palubě letadla izraelský instalatér, který plán zmařil. Když spolu s dalšími Izraelci teroristu svázali a snažili se stabilizovat let a lidi na palubě tak zachránit, překážela jim posádka letadla v činnosti, hádala se s nimi, nechtěla, aby situaci filmovali, a vehementně žádali Izraelce, aby pilota rozvázali (zde); i dva náhradní piloti stejné letecké společnosti, kteří seděli mezi pasažéry, se chovali velice divně (zde). Zase slon v místnosti a nikdo ho nevidí.

Většina lidí nechápe, že monstra se již procházejí po jejich domě, v Evropě i Americe. Připomíná to situaci židovských vesniček 7. října před třemi lety. Lidé náhle uslyšeli arabštinu, zavřeli se v krytu, domy jejich sousedů začaly hořet, monstra se začala procházet po jejich kuchyni, otvírala lednici, střílela kolem a hledala lidi, které by mohla kuchat zaživa. V den třetího výročí masakru izraelských civilistů arabskými ozbrojenci a arabskými civilisty se v západních zemích pořádají pod ochranou západních vlád oslavné demonstrace připomínající tento masakr jako hrdinnou událost. Nikdo se tomu nediví? Slon v místnosti. Brzy již bude zmíněný dav oslavovat výročí holokaustu, jako slavného vítězství nad židy. Ostatní budou hledět jinam. Většina lidí si nechce přiznat pravdu. Bojí se hledět tím směrem, a tak ani nevidí, kdo vlastně v místnosti je, takže ani neví, že v místnosti je lidožravá obluda.