Konsenzus – právo na život ano, ale nepřehánět ho – na Židy musí bejt přísnost, ať žijí nebo živoří kdekoli a kdykoli

Na jedné věci se zázračně shodnou úplně všichni, ať již jde o nacisty, komunisty, islamisty, křesťany, humanisty nebo liberály – všichni jsou zcela zajedno ve svých požadavcích na Židy.  Židi by se měli chovat skromně a nenápadně. Když dosáhnou úspěchu, měli by svůj původ tajit. Když se hledají viníci nebo kandidáti na zabití, měli by se ke svému původu hrdě hlásit. Když jsou napadeni, měli by se bránit proporcionálně. Když se o nich píše, MĚLO BY SE VŽDY PŘIPOMENOUT NĚCO NEGATIVNÍHO.

Najít něco negativního nebyl nikdy problém. Vyvraždění Židů v jednom městě se zdůvodnilo třeba tím, že někteří z nich trvají na splacení dluhů. Vyhnání Židů z celé země se zdůvodnilo neschopností se asimilovat (odmítali vyměnit svou starou víru za její modernější křesťanskou modifikaci). Vyhlazení Židů z poloviny kontinentu se naopak zdůvodnilo jejich přílišnou asimilací (zcela přijali místní kulturu, a dokonce se stali jejími nositeli).

Po celou první polovinu 20. století vyzývali Židy jejich evropští odpůrci k emigraci do Palestiny, což mnozí z přežilých holokaustu učinili. Odpůrci je však hned začali obviňovat z útlaku Arabů. Čím rozsáhlejší byl arabský teror (nejen proti Izraeli ale i proti celému Západu), a čím hrůznější byly arabské zločiny, tím fantastičtěji byl údajný útlak líčen. Takže po masakru 7. října 2023 se onen útlak již změnil na organizovaný hladomor a genocidu.

Zmínění komunisté, islamisté, křesťané, humanisté a liberálové (nacistů už moc nezbylo) tvoří stále jednotnou frontu. Jsou mezi nimi i přátelé Izraele; ti se poznají tak, že organizovaný hladomor a genocidu nezdůrazňují a spíš se soustřeďují na menší zločiny Židů, nebo na předpokládané přečiny či možné nešvary (nesmíme zapomenout, že každý musí připomenout něco negativního). Jako příklad uvedu rozhovor dvou známých amerických křesťanských publicistů a aktivistů, kterých si jinak vážím pro jejich rozumné, pravicové a proizraelské názory.  

V rozhovoru vyjadřuje Frank Turek, přítel a mentor zavražděného aktivisty Charlie Kirka, sympatie s napadeným Izraelem, a dodává: „To neznamená, že všechno, co izraelští vojáci dělají, je v pořádku. Ne. Jsem si jist, že nějaké zločiny tam spáchali.“ Nato reaguje producent a publicista Jeremy Boreing takto: „Samozřejmě, ve válce se dějí hrozné věci. Řekneš bandě mladých mužů, že normální pravidla ve válce neplatí… a tak se zabíjí a ničí, a ovšemže se páchají opravdové hříchy. Takže IDF (Israeli Defense Forces) spáchala zločiny (zde).“ V uvedeném příkladu se dva přátelé Izraele dokonce ani nenamáhali dát konkrétní příklad nějakého zločinu; stačí, že válka je hrozná a že prostě vždy k něčemu zločinnému musí podle nich dojít.

Většina přátel si ovšem nějaký specifický přečin/zločin ze světového mediálního poolu vymyšlených hříchů vybere, může jít o zabité děti nebo zdravotníky, nebo o vyhladovělé děti, vybombardovanou nemocnici, zničené inkubátory, pronásledování křesťanů, plivnutí na křesťanského poutníka, extrémní usedlíky, nebo spálený kostel (kostel si vybral vyslanec Mike Huckabee, údajně nejlepší přítel Izraele). Většina přátel i nepřátel v podstatě sama nevěří na doslovnost oněch hříchů, takže genocida a plivnutí jsou prezentovány často vedle sebe stejně ostrými slovy (proto si podle míry antipatií/sympatií lze pro označení hříchu vybrat ze slov: zločin/přečin/nešvar/omyl).

Aby vyhověli požadavku něčeho negativního, uchylují se přátelé při popisu arabského teroru k obecné úlitbě typu: „i když židovští osadníci k mírovému soužití také nepřispívají“, „i když s pravicovou vládou nelze samozřejmě souhlasit“, nebo nejobecněji „i když ani Izraelci nejsou žádní svatouškové“. Jako by všichni chápali, že jde jen o slova, o divadlo, o předstírání. Jde o hru. Existuje konsenzus, a jít proti němu má sílu ještě méně lidí než v případě třeba oteplování nebo očkování. Nepřítel se vyžije v nejsprostších obviněních a nadávkách, přítel zmáčkne klávesu s úlitbou, ale oba nezradí tu jednotnou frontu, do které patří.  

Frank Turek a Jeremy Boreing to myslí s Izraelem dobře. Prostě podle nich nelze o někom mluvit jen pozitivně. A taky bychom třeba nepůsobili přesvědčivě, kdybychom mluvili o Izraeli jen pozitivně. Moje námitka proti nim i proti ostatním přátelům je prostá: publicista (jako každý člověk) by měl mluvit pravdu. Jestliže o žádném prokázaném izraelském hříchu neví, není důvodu mluvit o izraelském zločinu ani přečinu, a ani o nejmenším přehmatu. Vytvořit dojem symetrie je hlavním cílem protiizraelské a protižidovské propagandy, ve stylu: „Není pravda, že Arabové 7. října znásilnili a zavraždili stovky žen a dětí, ale i kdyby to byla pravda, tak by to stejně nebylo nic proti 70 000 zavražděných Gazanů.“  

Přispívat k této propagandě je zbabělé a bezzásadové. Tak jako automaticky nevyplivneme nadávku, když se zmiňujeme o Kostarice nebo Lucembursku, tak není třeba přidávat invektivu pokaždé, když se zmiňujeme o Izraeli (nic negativního neslyšíme většinou ani když se mluví o Súdánu nebo Číně). I v době, kdy 250 izraelských rukojmí bylo v tunelech znásilňováno a mučeno, dodával Izrael dětem a ženám teroristů stejně jako jim samotným nejlepší jídlo v nadbytečném množství, elektřinu, čistou vodu (v Egyptě a dalších populárních zemích z vody lidé umírají) a mnoho dalšího (včetně cigaret). Izrael ohrožuje a často i obětuje své vojáky a civilisty, když omezuje civilní ztráty na straně vražedných Arabů (opatrná střelba, varování před leteckými útoky atd.). Izrael vždy léčil Araby, včetně šéfa Hamásu a architekta 7. října Jahja Sinvara nebo šéfa teroristické Palestinské autonomie Abu Mazena.

Valné shromáždění OSN nyní zahájilo v New Yorku své jednání ostrými protiizraelskými projevy. Vystoupil generální tajemník OSN (co hned po 7. říjnu 2023 schválil teroristický útok Hamásu). Vystoupilo například Turecko (co spáchalo genocidu na Arménech a páchá genocidu na Kurdech). Vystoupilo Jordánsko (co dostává od Izraele zadarmo vodu). Vystoupila Francie (co své Židy poslala do Osvětimi). A ještě vystoupí mnoho z 200 států světa. I tady se shodnou úplně všichni. Židi se prostě brání neproporcionálně a moc si vyskakují. Na Židy musí bejt přísnost.

Ještě štěstí, že Izraelci mají svůj stát. Jejich předseda vlády Bibi tam ve čtvrtek drze vystoupil (ignoruje požadavek skromnosti a nenápadnosti), a odmítl úlohu obětního beránka, kterou jim jednotná fronta nabízí. Ukázal, že křesťané jsou dnes bezpeční pouze v Izraeli, že Evropa zvolila slabost a appeasement a že se bojí hájit svobodu, a že muslimské bratrstvo poráží bratrství demokracií. Americkým muslimům se Bibiho v New Yorky zatknout nepodařilo, jak hrozili. Izraelský předseda vlády pregnantně vysvětlil, proč se Izraelci na území maličkém jako Morava tak úporně brání proti celému světu: protože VÍTĚZSTVÍ JE JEDINÁ CESTA K PŘEŽITÍ.

Chápu, že většina publicistů a mnozí konzumenti médií sotva můžou chápat fyzikální jevy v atmosféře nebo imunní reakce v našem těle, takže snadno plují v konsensuálním proudu ohledně oteplování nebo očkování, aniž by museli mít velké výčitky svědomí. Ale nechápu, jak může tolik lidí s takovou lehkostí podporovat všechny ty lži o ušlechtilých muslimech a zlých Židech. Během pogromů, a i za holokaustu, na židovské tragédii sousedé Židů profitovali, ale dnes likvidace Židů nikomu nic dobrého nepřinese. Vždyť dnes jde o existenci celého Západu, jde o existenci celé evropské a křesťanské kultury. Je možné, že si Západ neuvědomuje, že ve své protiizraelské zaslepenosti a ve své ochotě spáchat na Izraeli vraždu, vlastně páchá sebevraždu??