Vše o nemoci Covid-19 na jedné noze

Od počátku koronavirové epidemie 2019 jsem sbíral publikace z denního tisku i odborných časopisů o nemoci Covid-19 a o koronaviru SARS-CoV-2 (krátce CoV-2). Na konci července jsem shrnul informace o původu a vlastnostech viru a jeho šíření po světě, o hodnotách morbidity a mortality, o reakci různých zemí a průběhu nemoci v nich během půl roku, a z dostupných dat jsem dále odhadl hodnoty skutečné letality a promořenosti v různých zemích (korónový souhrn, krátce Kohrn či Kh je zde).

Níže soustředím nejdůležitější data tak, aby bylo možno je prohlédnout při stání na jedné noze¹; zahrnuji některé reference, více jich lze nalézt v Kohrnu².  

(1) V roce 2017 varovali západní vědci před nebezpečným únikem virů z laboratoří ve Wu-chanu (zde).

(2) V roce 2018 varovali američtí diplomaté před únikem koronavirů z laboratoří ve Wu-chanu (zde).

(3) V srpnu a září 2019 se podle družicových snímků zvýšila návštěvnost nemocnic ve Wu-chanu (zde).

(4) 31. prosince byl v čínském městě Wu-chan oznámen výskyt epidemie zápalu plic neznámého původu (zde), a zároveň oznámila Wu-chanská policie, že vyšetřuje osm lidí za šíření pověstí o propuknutí nové infekce (zde).

(5) 7. ledna 2020 obdržel časopis Nature práci čínských vědců, v níž se jim údajně během šesti dnů povedlo z jednoho pacienta izolovat a identifikovat nový koronavirus včetně sekvence jeho RNA, střediskem infekce jsouc Wu-chanské tržitě s masem (zde).

(6) 21. ledna vydala Světová zdravotní organizace (WHO) situační hlášení č. 1 (zde), v němž oznámila, že se v Číně koncem prosince objevila nová virová nemoc, přičemž 12. ledna byl virový genom předán čínskými vědci světu na vývoj diagnostických testů, a nemoc se mezitím kupodivu rozšířila po celé Číně a do okolních zemí včetně Japonska, Koreje a Thajska (zde).

(7) 23. ledna oznámila WHO v situačním hlášení č. 3 rozšíření nemoci ve Spojených státech (zde) a 25. ledna v hlášení č. 5 rozšíření po celém světě (zde).

(8) Nemoc i virus dostaly svá jména (zde krátce CoV-2); šíří se o málo rychleji než chřipka (Kohrn).

(9) Ukázalo se, že 80 % nakažených nejeví příznaky (zde).

(10) Počet údajně nakažených korónou (kladně testovaných) byl po celé měsíce, den za dnem, dramaticky oznamován sdělovacími prostředky všude na světě, aniž by si většina lidí uvědomila, že tento počet závisí na počtu provedených testů.

(11) Počet zemřelých údajně na korónu byl ještě dramatičtěji oznamován, aniž by si lidé uvědomili, že i bez koróny umírá ročně 1 % obyvatel (Kh), takže denně obvykle zemře 274 lidí v Česku, 1644 v Itálii a 9042 v USA. Tzn., z 10 miliónů obyvatel v Česku ročně zemře kolem 100 000 (s korónou za 8 měsíců to bylo jen 400), ze 60 miliónů Italů ročně zemře 600 000 (s korónou za 8 měsíců to bylo 35 000), a z 330 miliónů Američanů ročně zemře 3 300 000 (s korónou za 8 měsíců to bylo 176 000). Hysterie kolem obětí koróny byla nesmyslná. 

(12) 99 % zemřelých s korónou mají další neduhy vedle CoV-2 (zde); umírají především lidé starší než 65 let a trpící rakovinou, vážnými srdečními a dýchacími problémy, diabetem a obezitou (Kh).  Dokonce i tito lidé se zvýšeným rizikem vykazují mortalitu pouze 0,05% až 0,5%. Strach z koróny je neodůvodněný. 

(13) Mortalita (zemřelí na milión) u koróny roste exponenciálně s věkem, třikrát na každých 10 let věku (Kh), takže mladší lidé bez dalších neduhů na rozdíl od chřipky na korónu neumírají. 

(14) Počet kladně diagnostikovaných pomocí RT-PCR (Reverse Transcriptase-Polymerase Chain Reaction) testů představoval kolem 20. srpna v rozvinutých zemích od 0,1 % obyvatel např. v Austrálii, přes 0,2 % v Česku, asi 0,3% v Německu, asi 0,4% v Itálii, asi 0,5 % v Británii, asi 0,6 % na Islandu, asi 0,7 % v Belgii, asi 0,8 % ve Španělsku a Švédsku, asi 1,1 % v Izraeli, až po 1,7 % obyvatel v USA (zde).

(15) Počet skutečně nakažených korónou byl však během prvního půl roku 10 až 100 krát vyšší, často 30 krát, než počet kladně diagnostikovaných pomocí testů (Kh), čemuž odpovídá promořenost (frakce nakažených či infikovanost) ve výše uvedených zemích od 1 % do 50 % obyvatel.

(16) Z fragmentárních údajů měření protilátek v krvi obyvatel (zde, Kh) lze v srpnu promořenost v různých oblastech odhadovat od několika % např. v Japonsku až po 50 % ve Švédsku (Kh), či skoro 60 % v severní Itálii (zde).

(17) Počty nově nakažených i zemřelých v Itálii klesaly již od dubna (zde) asi kvůli větší promořenosti, a počty zemřelých též díky rostoucí zkušenosti zdravotního personálu. 

(18) Země, které údajně všechny nakažené „téměř vychytaly“, včetně Japonska a Austrálie, zaznamenaly druhou vlnu (zde).  

(19) Švédsko, které se vyhnulo většině omezujících opatření, bylo k 19. srpnu v počtu (per capita) kladně testovaných na 25. a v počtu zemřelých na 8. místě na světě (zde).

(20) Frakce nakažených již zemřou (letalita) je ve všech zemích mezi 0,01% a 1%, podobně jako u chřipky (počet zemřelých se dělí počtem skutečně nakažených, který je mnohem vyšší než počet kladně testovaných, viz Kh).

(21) Některé rozdíly v hodnotách mortality (počtu zemřelých na milion) mezi státy lze vysvětlit rozdílnou morbiditou (počtem nakažených na milion); další možné příčiny, včetně rozdílné úrovně zdravotnictví, různého chování lidí, rozdílu mezi virovými kmeny, atd., ještě čekají na podrobné prozkoumání (Kh). 

(22) Koróna, kromě toho, že na ni neumírají děti, se od chřipky v mnoha ohledech příliš neliší, včetně počtu sezónně nakažených a zemřelých, a možná i v počtu lidí bez příznaků (Kh).

(23) I mírná infekce bez příznaků poskytuje buněčnou imunitu proti opakované infekci, a tak přispívá i ke kolektivní imunitě (zde).

(24) Testování náhodně vybraného vzorku obyvatel, RT-PCR nosního výtěru a protilátky v krvi, by odhalilo procento zrovna nakažlivých obyvatel a procento dříve nakažených obyvatel. Opakovaná testování by poskytla údaje o šíření nemoci a o promořenosti obyvatel, což je nezbytné pro plánování dalšího postupu, ale kupodivu žádný z 200 států světa taková testování neprováděl, přestože náklady na ně by představovaly nepatrný zlomek nákladů na všechny zmateně provedené testy. Říká se, že „měření zdravých je zbytečné“, ale stejně zbytečné je měření nemocných – jen měření náhodně vybraných vzorků by dalo potřebnou informaci. Bez takových měření je i hodnocení států na zelené/žluté/červené (zde) zcela nesmyslné. Státy, které otestovaly celé obyvatelstvo (např. Lucembursko) měly často mnohem více nakažených a zemřelých než státy, které změřily sotva půl procent lidí (jako Taiwan či Japonsko). Bez plánu neměla provedená měření vliv na nic. Žádný z 200 států světa a ani WHO nevytýčily žádnou strategii; někde sice naznačili, že je třeba přerušit řetěz nakažených a vychytat všechny nemocné, to ale nebylo možné vzhledem k bezpříznakovému průběhu nemoci a omezenému množství testů, a jinde se zas rozhodli šíření nemoc zpomalit, aniž by však změřili promořenost, bez níž nelze odhadnout délku celé akce.

(25) Řízení epidemie na státní úrovni bylo ve většině zemích prováděno spíš oportunisty bez rozhledu než odborníky; západní země ukázaly, že nejsou schopny, ani jednotlivě a ani ve spolupráci, řešit globální problémy (Kh).  

(26) Omezení lékařských služeb bude mít za následek zvýšenou úmrtnost na mnohé neduhy (neléčené infarkty a rakoviny), stejně tak jako mechanická izolace starých bez kontaktu s rodinou (zde).

(27) Jediným správným postupem bylo a je nechat vše otevřené a zároveň chránit oslabené před nákazou (místo „chytré karantény“ nebo „splácnutí píku“ stačí roušky), což nebylo dobře provedeno nikde; byla zavedena zdravotně zbytečná a ekonomicky i společensky škodlivá opatření téměř ve všech rozvinutých státech (včetně zákazu cestování a zavádění karantén), avšak oslabení nebyli v mnohých státech včetně Švédska dostatečně chráněni před nákazou (Kh).

(28) Čína poskytovala po celou dobu nesprávné údaje (Kh); Západ by měl vyvodit z epidemie vědecké i politické závěry a měl by žádat od Číny reparace alespoň ve výši 5,000 miliard dolarů (Kh).

¹ Podobně jsem shrnul fakta týkající se diskusí o změnách klimatu (zde).

² Mnohé linky bývají časem bohužel odstraněny.