Hlavní kandidátka za Demokratickou stranu v prezidentských
volbách 2016, Hillary Clintonová, udržovala nedovolené vztahy s Ruskem, a tudíž
se dopustila přesně toho, z čeho Demokraté obviňovali Trumpa po vítězství v
oněch volbách. Jeden z hlavních kandidátů za Demokratickou stranu v
prezidentských volbách 2020, Joe Biden, zadržel svého času jako viceprezident pomoc
Ukrajině ve výši jedné miliardy dolarů, aby donutil ukrajinskou vládu propustit
prokurátora vyšetřujícího firmu, ve které pracoval Bidenův syn, a tudíž se
dopustil minimálně toho, z čeho Demokraté obviňují Trumpa nyní před volbami
2020.
V roce 2009 zjistila FBI, že různí
představitelé Ruska, kteří jsou ve styku s americkými společnostmi zapojenými
do uranového průmyslu, porušují zákon o cizích korupčních praktikách (Foreign Corrupt Practices Act), přičemž se podílejí na praní peněz, vydírání a placení úplatků. Tito
představitelé pomohli ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v jeho jaderných
ambicích v USA. Americké Ministerstvo spravedlnosti však nevzneslo obvinění a
nechalo Obamovu administrativu učinit kritická rozhodnutí v uranovém podnikání,
z čehož mělo prospěch Putinovo Rusko (viz Forbes,
13. prosince 2018). V říjnu 2010 Ministerstvo zahraničí a vládní
investiční agentury jednomyslně schválily částečný prodej těžební společnosti
Uranium One (UO) ruskému jadernému gigantu Rosatom. Rusko navíc získalo výnosné
uranové doly v Kazachstánu, patřící společnosti UO. Kazachstán je největším dodavatelem
uranu na světě a dohoda umožnila Rusku získat kontrolu nad produkcí uranu v
této zemi. V roce 2011 navíc Obamova administrativa povolila jedné dceřiné společnost
Rosatomu prodávat uran americkým jaderným elektrárnám. Nakonec v roce 2013
Rusko získalo 100% kontrolu v UO, a tím i kontrolu nad více než 20% severoamerické
uranové produkce; naštěstí pro Rusko se tak stalo rok před uvalením sankcí za anexi
Krymu.
Agenti FBI zjistili, že ruští činitelé převedli
do USA milióny dolarů, aby pomohly dobročinné nadaci bývalého prezidenta Billa
Clintona v době, kdy byla Hillary Clintonová ministryní zahraničí a navíc
kdy působila ve vládních orgánech, které přijímaly příznivá rozhodnutí pro
Moskvu. Vyšetřování ruského uranového byznysu v USA pokračovalo mnoho let bez
pozornosti veřejnosti a Kongresu. Teprve v roce 2015 média zveřejnila, že dary
Clintonově nadaci stály za kontroverzní dohodou Obamovy administrativy, která
dala Moskvě kontrolu nad částí amerických uranových zájmů. Noviny New York
Times (23.
dubna 2015) popsaly, jak Bill Clinton nasbíral stovky tisíc dolarů za
přednášky v Rusku a jak Clintonova nadace shromáždila milióny dolarů od skupin
zainteresovaných na dohodě, zatímco
Hillary Clintonová předsedala důležitému Výboru pro
zahraniční investice v USA. Jedním z aspektů tohoto obchodu bylo úplatkářství a
korupce Clintonů, druhým Obamova naivita – Obama se pravděpodobně stále
zaměřoval na jednostranné zlepšení vztahů s Ruskem, které nazýval „resetování
vztahů“.
Pomalé vyšetřování skončilo bez fanfár v
soudním řízení proti Vadimovi Mikerinovi, ruskému činiteli dohlížejícímu na
Putinovu jadernou expanzi v USA. Během řízení nebyly zmíněny kontakty mezi
ruskými jadernými činiteli a Clintony, a ani se nemluvilo o miliónech dolarů převedených
od ruského jaderného průmyslu k nadaci Billa Clintona. Dne 15. prosince 2015
byl Mikerin odsouzen na čtyři roky do vězení, ale závažný případ narušení národní
bezpečnosti se projednával bez velké publicity.
Prezidentský kandidát Trump se touto záležitostí
zabýval během své kampaně v roce 2016, ale nepodařilo se mu získat mnoho hmatatelného,
neboť při schvalování dohody se angažovalo příliš mnoho vládních agentur, a
úředníci FBI a ministerstva zahraničí byli loajální Hillary Clintonové. Na
druhé straně bylo mnoho úředníků, včetně bývalých ředitelů FBI Roberta Muellera
a Jamese Comeyho, kteří sice neochotně vyšetřovali ruské vazby na Clintonovi, ale
kteří později dychtivě spolupracovali s demokraty proti zvolenému prezidentu
Trumpovi – paradoxně opět při vyšetřování ruských vazeb, i když tentokrát šlo o
vazby na Trumpa a to neexistující.
Demokraté nedokázali usvědčit Trumpa z
napojení na Rusko – ze zločinu ve skutečnosti spáchaného Hillary Clintonovou,
demokratickou kandidátkou ve volbách v roce 2016. Brzy se demokraté začali
připravovat na příští volby a již v roce 2017 navrhovali impeachment, mimo jiné
kvůli “rozdmychávání bílého nacionalismu, neonacismu a nenávisti”, ale tenkrát
ještě neuspěli. Teprve v roce 2019 proces impeachmentu úspěšně začal, a to 18. prosince.
Nyní nejde o „ruské spojení”, ale o „ukrajinské spojení”. Trump údajně
zneužíval moc, když požádal ukrajinského prezidenta, aby pomohl při vyšetřování
činnosti Huntera Bidena, syna bývalého viceprezidenta a kandidáta na prezidenta
v letošních volbách, Joe Bidena. Trump údajně pozastavil pomoc 400 miliónů
dolarů jako hrozbu Ukrajině. Kromě zneužití moci má jít v impeachmentu i o
maření vyšetřování, protože Trump odmítl spolupracovat při vyšetřování své
osoby z něčeho, co popírá.
Je třeba vědět něco o Hunterovi. Joe Bidenův
syn Hunter se v roce 2013 ucházel o výhodné místo v amerických námořních
silách. Do akce by kvůli zdravotním omezením jít nemohl, ale díky otci byl
přesto přijat. O měsíc později byl však propuštěn díky pozitivnímu testu na
kokain. Téhož roku založil spolu s čínským podnikatelem investiční fond BHR
Partners, který po léta úzce spolupracoval s čínskou komunistickou vládou. V jiném
svém byznysu Hunter pomohl čínským obchodníkům Ye a Ho vyjednat dohodu ve
Spojených státech; Ho byl poté zatčen a uvězněn v USA za úplatkářství a Ye, od
něhož Hunter dostal mimo jiné 2,8 karátový diamant, byl zatčen v Číně pro
korupci. Jinak byl Hunter od roku 2014 do roku 2019 členem správní rady Burisma
Holdings, významného ukrajinského výrobce zemního plynu ve vlastnictví
ukrajinského oligarchy Mykola Zlochevského, který byl vyšetřován za praní peněz
v době, kdy Hunter do firmy vstoupil. Hunterův otec Joe Biden, když
působil jako americký viceprezident v Obamově vládě, donutil ukrajinskou
vládu, aby propustila nejvyššího státního žalobce Viktora Shokina, který
vyšetřoval firmu Burisma; Biden hrozil, že neposkytne Ukrajině pomoc ve výši 1
miliardy USD a Shokin byl vyhozen v roce 2016 (Washington
Post 25. září 2019). Mnozí včetně Rudyho Giulianiho tvrdili, že
viceprezident Biden požádal o propuštění Shokina proto, aby ochránil svého syna
a firmu Burisma Holdings. Joe Biden hrál hlavní roli v americké politice vůči
Ukrajině, a protikorupční obhájci na Ukrajině a dokonce i někteří úředníci
Obamovy administrativy tvrdili, že přítomnost Huntera Bidena v radě Burisma představovala
minimálně střet zájmů.
Zapojení Huntera, který má problémy s
alkoholem a drogami, v ukrajinském a čínském podnikání, jasně představovalo
střet zájmů, ne-li ohrožení národní bezpečnosti obzvláště, když Hunterovo
podnikání zasahovalo i do strategických oblastí. Hunterův otec Joe byl přitom americký
viceprezident a nyní se dokonce může stát prezidentem. Demokratická
administrativa se tak opět pokouší obrátit své vlastní problémy proti svému protivníkovi;
Trumpovy legitimní obavy ohledně kontaktů Bidena s ukrajinskými a čínskými
zločinci se nyní staly důvodem obžaloby Trumpa.
Takže demokratičtí kandidáti na prezidentský
úřad v letech 2016 a 2020 byli zapojeni do trestné činnosti, ale místo
vyšetřování nelegálních aktivit Hillary Clintonové a Joe Bidena, které zjevně
ohrožovaly americkou národní bezpečnost, byl v obou případech napaden a pomluven
republikánský prezidentský kandidát Donald Trump, za nadšené účasti médií,
Hollywoodu a dalších humanistických elit. Celé týdny ukazují americké televizní
stanice záběry ze slavnostního jednání senátu, kdy po celé dlouhé hodiny
senátoři jako porotci naslouchají svědkům a nakonec mají rozhodnout o Trumpově
vině (podle přání většiny médií) či nevině. Trump je většinou prezentován jako
viník. O korupci rodiny Bidenů se toho moc neslyší, a korupce rodiny Clintonů
již je passé.
I kdyby Trump udělal, co je mu oponenty
přisuzováno, neporušil by žádný zákon, neboť americké zákony prezidentovi
dávají velké pravomoci. Vyšetřování nekalé činnosti amerického občana na
Ukrajině nebo v Číně bylo v pravomoci prezidenta, i kdyby se ona nekalá
činnost týkala rodiny jeho politického odpůrce. Nebylo by to nic ve srovnání
s aktivitami uctívaného demokratického prezidenta Obamy, který byl vlastně
zodpovědný nejen za zmíněné převedení amerického uranu pod ruskou kontrolu a za
zmíněné vyhození ukrajinského prokurátora, ale který nebyl dokonce ani schopen
předložit přesvědčivý dokument ukazující, že se narodil ve Spojených státech,
což byla zákonná podmínka k jeho zvolení.
Je smutné vidět americkou demokracii
v takovém nadiru. Nikdo jiný než Spojené státy nemůže zachránit Evropu a
celý západní demokratický svět před jižním chaosem a východní totalitou. Ale
projevy chaosu a totality již bohužel začínají difundovat do Ameriky, jak
ukazuje nedávná historie i pohled do amerického Kongresu. Ve vlastním zájmu
doufejme, že americká demokracie přežije současné provokace Demokratické strany
ve zdraví, a že Američané najdou cestu ze sebevražedného rozdělení své
společnosti, i když úspěchy v šíření destruktivních levicových idejí dokonce i
v Americe naši naději tlumí.
Žádné komentáře:
Okomentovat