2. 2. 2020

Demokratická strana proti demokracii – z čeho Demokraté obviňují Trumpa, toho se dopustili Clintonová a Biden, ale v daleko závažnější podobě


Hlavní kandidátka za Demokratickou stranu v prezidentských volbách 2016, Hillary Clintonová, udržovala nedovolené vztahy s Ruskem, a tudíž se dopustila přesně toho, z čeho Demokraté obviňovali Trumpa po vítězství v oněch volbách. Jeden z hlavních kandidátů za Demokratickou stranu v prezidentských volbách 2020, Joe Biden, zadržel svého času jako viceprezident pomoc Ukrajině ve výši jedné miliardy dolarů, aby donutil ukrajinskou vládu propustit prokurátora vyšetřujícího firmu, ve které pracoval Bidenův syn, a tudíž se dopustil minimálně toho, z čeho Demokraté obviňují Trumpa nyní před volbami 2020.

V roce 2009 zjistila FBI, že různí představitelé Ruska, kteří jsou ve styku s americkými společnostmi zapojenými do uranového průmyslu, porušují zákon o cizích korupčních praktikách (Foreign Corrupt Practices Act), přičemž se podílejí na praní peněz, vydírání a placení úplatků. Tito představitelé pomohli ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v jeho jaderných ambicích v USA. Americké Ministerstvo spravedlnosti však nevzneslo obvinění a nechalo Obamovu administrativu učinit kritická rozhodnutí v uranovém podnikání, z čehož mělo prospěch Putinovo Rusko (viz Forbes, 13. prosince 2018). V říjnu 2010 Ministerstvo zahraničí a vládní investiční agentury jednomyslně schválily částečný prodej těžební společnosti Uranium One (UO) ruskému jadernému gigantu Rosatom. Rusko navíc získalo výnosné uranové doly v Kazachstánu, patřící společnosti UO. Kazachstán je největším dodavatelem uranu na světě a dohoda umožnila Rusku získat kontrolu nad produkcí uranu v této zemi. V roce 2011 navíc Obamova administrativa povolila jedné dceřiné společnost Rosatomu prodávat uran americkým jaderným elektrárnám. Nakonec v roce 2013 Rusko získalo 100% kontrolu v UO, a tím i kontrolu nad více než 20% severoamerické uranové produkce; naštěstí pro Rusko se tak stalo rok před uvalením sankcí za anexi Krymu.

Agenti FBI zjistili, že ruští činitelé převedli do USA milióny dolarů, aby pomohly dobročinné nadaci bývalého prezidenta Billa Clintona v době, kdy byla Hillary Clintonová ministryní zahraničí a navíc kdy působila ve vládních orgánech, které přijímaly příznivá rozhodnutí pro Moskvu. Vyšetřování ruského uranového byznysu v USA pokračovalo mnoho let bez pozornosti veřejnosti a Kongresu. Teprve v roce 2015 média zveřejnila, že dary Clintonově nadaci stály za kontroverzní dohodou Obamovy administrativy, která dala Moskvě kontrolu nad částí amerických uranových zájmů. Noviny New York Times (23. dubna 2015) popsaly, jak Bill Clinton nasbíral stovky tisíc dolarů za přednášky v Rusku a jak Clintonova nadace shromáždila milióny dolarů od skupin zainteresovaných na dohodě, zatímco Hillary Clintonová předsedala důležitému Výboru pro zahraniční investice v USA. Jedním z aspektů tohoto obchodu bylo úplatkářství a korupce Clintonů, druhým Obamova naivita – Obama se pravděpodobně stále zaměřoval na jednostranné zlepšení vztahů s Ruskem, které nazýval „resetování vztahů“.

Pomalé vyšetřování skončilo bez fanfár v soudním řízení proti Vadimovi Mikerinovi, ruskému činiteli dohlížejícímu na Putinovu jadernou expanzi v USA. Během řízení nebyly zmíněny kontakty mezi ruskými jadernými činiteli a Clintony, a ani se nemluvilo o miliónech dolarů převedených od ruského jaderného průmyslu k nadaci Billa Clintona. Dne 15. prosince 2015 byl Mikerin odsouzen na čtyři roky do vězení, ale závažný případ narušení národní bezpečnosti se projednával bez velké publicity.

Prezidentský kandidát Trump se touto záležitostí zabýval během své kampaně v roce 2016, ale nepodařilo se mu získat mnoho hmatatelného, neboť při schvalování dohody se angažovalo příliš mnoho vládních agentur, a úředníci FBI a ministerstva zahraničí byli loajální Hillary Clintonové. Na druhé straně bylo mnoho úředníků, včetně bývalých ředitelů FBI Roberta Muellera a Jamese Comeyho, kteří sice neochotně vyšetřovali ruské vazby na Clintonovi, ale kteří později dychtivě spolupracovali s demokraty proti zvolenému prezidentu Trumpovi – paradoxně opět při vyšetřování ruských vazeb, i když tentokrát šlo o vazby na Trumpa a to neexistující.

Demokraté nedokázali usvědčit Trumpa z napojení na Rusko – ze zločinu ve skutečnosti spáchaného Hillary Clintonovou, demokratickou kandidátkou ve volbách v roce 2016. Brzy se demokraté začali připravovat na příští volby a již v roce 2017 navrhovali impeachment, mimo jiné kvůli “rozdmychávání bílého nacionalismu, neonacismu a nenávisti”, ale tenkrát ještě neuspěli. Teprve v roce 2019 proces impeachmentu úspěšně začal, a to 18. prosince. Nyní nejde o „ruské spojení”, ale o „ukrajinské spojení”. Trump údajně zneužíval moc, když požádal ukrajinského prezidenta, aby pomohl při vyšetřování činnosti Huntera Bidena, syna bývalého viceprezidenta a kandidáta na prezidenta v letošních volbách, Joe Bidena. Trump údajně pozastavil pomoc 400 miliónů dolarů jako hrozbu Ukrajině. Kromě zneužití moci má jít v impeachmentu i o maření vyšetřování, protože Trump odmítl spolupracovat při vyšetřování své osoby z něčeho, co popírá.

Je třeba vědět něco o Hunterovi. Joe Bidenův syn Hunter se v roce 2013 ucházel o výhodné místo v amerických námořních silách. Do akce by kvůli zdravotním omezením jít nemohl, ale díky otci byl přesto přijat. O měsíc později byl však propuštěn díky pozitivnímu testu na kokain. Téhož roku založil spolu s čínským podnikatelem investiční fond BHR Partners, který po léta úzce spolupracoval s čínskou komunistickou vládou. V jiném svém byznysu Hunter pomohl čínským obchodníkům Ye a Ho vyjednat dohodu ve Spojených státech; Ho byl poté zatčen a uvězněn v USA za úplatkářství a Ye, od něhož Hunter dostal mimo jiné 2,8 karátový diamant, byl zatčen v Číně pro korupci. Jinak byl Hunter od roku 2014 do roku 2019 členem správní rady Burisma Holdings, významného ukrajinského výrobce zemního plynu ve vlastnictví ukrajinského oligarchy Mykola Zlochevského, který byl vyšetřován za praní peněz v době, kdy Hunter do firmy vstoupil. Hunterův otec Joe Biden, když působil jako americký viceprezident v Obamově vládě, donutil ukrajinskou vládu, aby propustila nejvyššího státního žalobce Viktora Shokina, který vyšetřoval firmu Burisma; Biden hrozil, že neposkytne Ukrajině pomoc ve výši 1 miliardy USD a Shokin byl vyhozen v roce 2016 (Washington Post 25. září 2019). Mnozí včetně Rudyho Giulianiho tvrdili, že viceprezident Biden požádal o propuštění Shokina proto, aby ochránil svého syna a firmu Burisma Holdings. Joe Biden hrál hlavní roli v americké politice vůči Ukrajině, a protikorupční obhájci na Ukrajině a dokonce i někteří úředníci Obamovy administrativy tvrdili, že přítomnost Huntera Bidena v radě Burisma představovala minimálně střet zájmů.

Zapojení Huntera, který má problémy s alkoholem a drogami, v ukrajinském a čínském podnikání, jasně představovalo střet zájmů, ne-li ohrožení národní bezpečnosti obzvláště, když Hunterovo podnikání zasahovalo i do strategických oblastí. Hunterův otec Joe byl přitom americký viceprezident a nyní se dokonce může stát prezidentem. Demokratická administrativa se tak opět pokouší obrátit své vlastní problémy proti svému protivníkovi; Trumpovy legitimní obavy ohledně kontaktů Bidena s ukrajinskými a čínskými zločinci se nyní staly důvodem obžaloby Trumpa.

Takže demokratičtí kandidáti na prezidentský úřad v letech 2016 a 2020 byli zapojeni do trestné činnosti, ale místo vyšetřování nelegálních aktivit Hillary Clintonové a Joe Bidena, které zjevně ohrožovaly americkou národní bezpečnost, byl v obou případech napaden a pomluven republikánský prezidentský kandidát Donald Trump, za nadšené účasti médií, Hollywoodu a dalších humanistických elit. Celé týdny ukazují americké televizní stanice záběry ze slavnostního jednání senátu, kdy po celé dlouhé hodiny senátoři jako porotci naslouchají svědkům a nakonec mají rozhodnout o Trumpově vině (podle přání většiny médií) či nevině. Trump je většinou prezentován jako viník. O korupci rodiny Bidenů se toho moc neslyší, a korupce rodiny Clintonů již je passé.

I kdyby Trump udělal, co je mu oponenty přisuzováno, neporušil by žádný zákon, neboť americké zákony prezidentovi dávají velké pravomoci. Vyšetřování nekalé činnosti amerického občana na Ukrajině nebo v Číně bylo v pravomoci prezidenta, i kdyby se ona nekalá činnost týkala rodiny jeho politického odpůrce. Nebylo by to nic ve srovnání s aktivitami uctívaného demokratického prezidenta Obamy, který byl vlastně zodpovědný nejen za zmíněné převedení amerického uranu pod ruskou kontrolu a za zmíněné vyhození ukrajinského prokurátora, ale který nebyl dokonce ani schopen předložit přesvědčivý dokument ukazující, že se narodil ve Spojených státech, což byla zákonná podmínka k jeho zvolení.

Je smutné vidět americkou demokracii v takovém nadiru. Nikdo jiný než Spojené státy nemůže zachránit Evropu a celý západní demokratický svět před jižním chaosem a východní totalitou. Ale projevy chaosu a totality již bohužel začínají difundovat do Ameriky, jak ukazuje nedávná historie i pohled do amerického Kongresu. Ve vlastním zájmu doufejme, že americká demokracie přežije současné provokace Demokratické strany ve zdraví, a že Američané najdou cestu ze sebevražedného rozdělení své společnosti, i když úspěchy v šíření destruktivních levicových idejí dokonce i v Americe naši naději tlumí.

Žádné komentáře:

Okomentovat