Matčina imunitní reakce proti mužskému plodu zvyšuje pravděpodobnost synovy homosexuální orientace – poprvé je prokázán biochemický faktor korelující s homosexualitou

V mnohaleté diskusi byla homosexuální orientace přisuzována někdy výchovným vlivům a někdy genetice nebo nitroděložnímu vývoji. Někteří náboženští odpůrci homosexuality se snažili presentovat toto chování jako svobodnou volbu, kterou je možné snadněji odsoudit. Proti tomu stavěli někteří obhájci této orientace důkazy pro genetické souvislosti. Otázkou je, proč by se v evoluci takové  geneticky  podmíněné  chování  mělo  udržet,  když  je  spojeno  s  menším  počtem  potomků.  Podle  názoru
některých biologů takové chování zvyšuje altruismus a soudržnost, snižuje vnitrodruhovou agresi a vede k udržování sociálních vazeb a stabilizaci populace, a proto se v populaci udržuje. To zní pravděpodobně, když si uvědomíme kolik je gayů mezi umělci a baviči. Pravděpodobnost 66%, že jednovaječné dvojče gaye bude též gay, příliš nepomáhá rozhodnout, jaké vlivy jsou rozhodující.

V roce 1996 opublikoval Ray Blanchard a Anthony Bogaert studii ukazující, že homosexualita je pozitivně korelována s počtem starších bratrů, který muž má. S každým dalším starším bratrem roste pravděpodobnost homosexuality o 33%;  tzn., že je-li pravděpodobnost této orientace u lidí bez bratrů 2%, pak pro jednoho až čtyři starší bratry budou pravděpodobnosti 2,6%, 3,5%, 4,7% a 6,3%. Nedávná publikace, jejímiž autory byli vedle dalších vědců opět Blanchard a Bogaert, vysvětlila zmíněný vliv bratrů na základě imunologie. Tělo nastávající matky tvoří protilátky proti mužským proteinům nenarozeného dítěte a to ovlivňuje jeho budoucí sexuální orientaci. Konkrétně jde minimálně o protein zvaný neuroligin 4, který má vliv na vytváření spojů mezi neurony a jehož jedna forma je na pohlavním chromozómu Y a druhá na X. V krvi matek gayů byly nalezeny vyšší hladiny protilátek proti formě proteinu neurologin 4Y. Čím vice chlapců žena porodí, tím více protilátek je v jejím těle, a tím více jsou mužské proteiny v těle dítěte ovlivněny (oslabeny). Samozřejmě existují gayové bez starších bratrů, a objev ponechává prostor pro další faktory, jako jsou vlivy dalších genů nebo hladiny hormonů v těhotenství, epigenetické vlivy (chemická modifikace DNA a histonů) a další náhodné i nenáhodné faktory, a ani malý vliv prostředí zatím nelze vyloučit. Ale v každém případě jde o první prokazatelný vliv nějakého biochemického faktoru na sexuální orientaci a objev podporuje hypotézu, že s orientací se člověk již rodí.

Jde o vysoce zajímavý objev publikovaný v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů, a nabízí se otázka, proč zprávy o něm neprolétly světovým tiskem, který je nažhavený na potenciálně zajímavé vědecké i nevědecké objevy, obzvláště když se týkají sexu. Vysvětlením může být politická choulostivost z hlediska politicky korektního myšlení. Politicky korektní policie (polkorpol) vítá, když lidé se svou orientací vyjdou na veřejnost, ale nerada vidí v této oblasti odlišné názory. Novináři a kulturní pracovníci se nebojí žádného skandálu a nestydí se za žádnou oplzlost (viz nedávné představení v Brně), ale střetnutí s polkorkolem se vyhýbají pomocí vysoce vyvinuté autocensury. Raději si nechají utéci sólokapra, než aby šli proti stranické linii (viz několik příkladů). V případě jmenovaného objevu se může zdát, že protilátky poškozují protein neuroligin, takže by mohlo jít o nemoc a ne o jednu z rovnocenných alternativ. Takovou interpretaci by posilovala i zjištění souvislosti mezi genem pro neuroligin a autismem, který je sice v Hollywoodu populární, ale ani tam není považován za normální stav. Populární tisk nechce riskovat spojení homosexuality s nějakou patologickou biochemickou změnou a tak raději o zajímavých novinkách pomlčí.

Odsuzování gayů k trestu smrti v Iránu i jejich oslavování hollywoodskou elitou jsou extrémy. Každý jsme nějaký (jak by mohl říci Švejk) a každý si zaslouží svoji svobodu, pokud neohrožuje jiné, a k tomu nám dopomáhá věda, jejíž poznatky by se měly co nejvolněji šířit.