Jeho první rok ve funkci ukazuje, že se výjimečně objevil člověk, který
plní sliby. Zároveň svitla naděje, že Západ ještě není ztracen. Nikdo mu
nedával šance; mnoho lidí zapudil tím, že říkal pravdu, ale získal na svou
stranu mnoho lidí se selským rozumem. Jeho postup na politické scéně byl rychlý
a nečekaný: v létě 2015 oznámil účast v presidentských volbách, za rok se
stal kandidátem za Republikánskou stranu a brzy nato byl zvolen. Nastoupil do
funkce 20. ledna 2017 jako 45. president USA. Poprvé byl v USA zvolen
člověk, který předtím nikdy nezastával žádnou významnou veřejnou funkci.
Hned v lednu 2017 odstoupil od trans pacifické dohody a navrhnul omezení
imigrace z extrémních islámských zemí, v únoru omezil finanční regulace,
navrhnul zvýšit náklady na zbrojení a omezit přebujelou agenturu pro ochranu
životního prostředí (EPA), v březnu schválil rozpočet NASA včetně letu s
lidskou posádkou na Mars a omezil programy spojené se změnami klimatu, v dubnu
nařídil raketový útok na Asadovu základnu v Sýrii odvetou za podezření z použití
chemických zbraní, v květnu byl přijat v Rijádu s nejvyššími poctami v
přítomnosti představitelů 50 islámských států, které vyzval k boji proti
terorismu, v červnu odstoupil od pařížské klimatické dohody, v srpnu odsoudil
násilí všech stran a ne jen pravice v Charlottesville, kde levice začala
bourat sochy, v září rozšířil sankce proti Koreji a zvýšil finanční podporu pro
studia exaktních věd, v říjnu vyhlásil vystoupení USA z UNESCO a
upozornil na nebezpečí růstu spotřeby drog včetně kanabisu, a v prosinci
uznal Jerusalem jako hlavní město Izraele. Jedině zrušení Obamova systému
zdravotního pojištění Trumpovi nevyšlo, jak plánoval.
V lednu tohoto roku se mohl v Davosu pochlubit radikálním snížením
daní, zvýšením investic světových firem v USA, zrušením 22 směrnic na
každou jednu novou, vytvořením 2,4 miliónu nových pracovních míst, nejnižší
nezaměstnaností za poslední půlstoletí, a vůbec nejnižší nezaměstnaností
barevných v celé americké historii. Mnoho z předchozích 44 presidentů se
nemohlo vykázat za cele své presidentování ani desetinou toho, čím Trump za
prví rok své vlády.
Během celé jeho předvolební kampaně a i dlouho po ní se mnozí komentátoři ve
všech zemích shodovali v tom, že vedle populismu je na Trumpovi
nejnebezpečnější to, že není jasné, kdo je, co chce a jaký má program. Samozřejmě
šlo o fake news, jako ve většině zpráv o Trumpovi. V Americe byl Trump
znám léta, jako úspěšný podnikatel, jako veřejný činitel a jako autor úspěšných
televizních reality show, v nichž vystupoval. O jeho životních postojích,
včetně jeho společenské vstřícnosti a organizátorských kvalitách se dalo číst
například v jeho bestselerové knize „The Art of the Deal“* z roku 1987. Z
jeho krátké autobiografie vyzařuje pozitivita a schopnost vycházet s lidmi. Pro
nás je zajímavé, jak si cení organizačních schopností své první manželky Ivany.
O Trumpově předvolebním programu, který byl všeobecně znám, píše zajímavě jeden
z Trumpových mentorů, Michael Savage, v knize „Trump´s War“**.
V předvolební kampani mluvil Trump otevřeně o svých plánech postavit zeď
proti ilegálním imigrantům z latinské Ameriky, kteří evidentně zvyšují
zločinnost a ireverzibilně mění složeni voličstva doleva. Dále se jasně vyjadřoval
o plánu „vysušit ten močál byrokracie ve Washingtonu“, potlačit nadměrnou
regulaci, zprůhlednit změť mezinárodních dohod jako byly NAFTA a TPP. Trump
řekl, že skutečně volný obchod se dá popsat několika slovy, zatímco zmíněné
dohody mají tisíce stránek; dohody umožní globalistickým podnikatelům vyrábět v
zaostalých zemích, bez nadměrné kontroly, ale řadovým lidem v USA či v Mexiku
to nepomůže. Jak poznamenává Savage, existence obřích komplexů jakými jsou
NAFTA, TPP a EU umožňuje nadnárodním korporacím lobovat jen u tří orgánů místo
u 190 vlád.
Před Trumpem měly USA jedny z nejvyšších daní na světě a daňový zákon měl
proporcionálně k tomu 70000 stránek. Jeden z důvodů, proč zdravotnictví bylo
v Americe tak drahé, bylo byrokratické schvalování léků v USA;
americká asociace pro potraviny a léky (FDA) měla v roce 2016 rozpočet 4,9
miliardy dolarů, což bylo 14 krát více než rozpočet odpovídající evropské
agentury, která však byla mnohem efektivnější. Levice Trumpovi počítá, kolik
benzinu proletí na zahraničních návštěvách, ale nepropaguje, že to byl on, kdo
donutil firmu Boeing snížit cenu předraženého vládního letadla, ještě než nastoupil
do úřadu, a to navzdory faktu, že Boeing přispěl k jeho volební kampani. Ukázal,
že chce zvýšit náklady na zbrojení, ale racionálně a aniž by šel na ruku vojenským
korporacím. Clintonová a tisk absurdně rozdmychali kampaň a vyšetřovací akce
ohledně Trumpových sympatií k Putinovi, přestože sama Hillary Clintonová jako
ministryně zahraničí pomohla získat Rusku kontrolu nad velkým producentem
uranu, firmou Uranium One, čímž Rusko získalo vládu nad 20% amerického
uranu. Putin jim osobně poděkoval; Clintonovi skončili presidentování
s 250 milióny dolarů na kontě.
Trump není typickým demokratem, který potlačuje byznys ve jménu ochrany
prostředí, ani republikánem, který maximalizuje zisky nadnárodním společnostem;
zdánlivě jde napříč tradičního stranického rozdělení americké politiky. Dříve
se identifikoval spíše s Demokratickou stranu, ale po zaplevelení společnosti politickou
korektností a po Obamově ničivé vládě byla jeho plánům blíže Republikánská
strana. Trump umisťuje do důležitých pozic mnoho generálů, protože chápe, že
hrozí válka, v níž civilizovaní lidé budou stát proti extremistům z řad levice
a islámu. Trump chce Ameriku především a na prvním místě. Být vlastencem není u
něho ostuda. Fakt je, že vlastenci všech zemí se snadněji domluví než levicoví
liberálové jedné země. Trumpův zápal pro deregulaci a patriotismus jej jasně
staví na pravici.
Trumpův nedogmatický přístup vedl k tomu, že se proti němu postavila i část
Republikánské strany, včetně Bushovy rodiny, známé svými vazbami na naftové
mexické špičky pojené s narkomafií. Jdou proti němu elity, tajné služby, a
levicoví boháči jako je Šoroš. I politici v mnoha zemích se Trumpovi
vysmívají, což by bylo v dřívějších dobách před fake news
vyloučeno. Merkelová (z rodiny spolupracovníků Stasi) se vyjádřila, že svět bude
teď bláznivější (ne kvůli muslimům v Německu, ale kvůli Trumpovi
v USA). Nikdo nebyl tak sám proti téměř neporazitelnému protivníku jako
Trump. Savage ho trefně přirovnává k šerifu ve filmu „V pravé poledne“. On jde
dál za svým cílem postavit stěnu, opravit ekonomii, posílit armády a obnovit
pořádek na ulicích. Nebál se veřejně projevit zdvořilost presidentce Taiwanu, a
poděkovat jí za blahopřání ke zvolení. Tím rozladil dokonce i svého
podporovatele Michaela Savage. Trump je zcela netypický, a i netypicky
zdvořilý, a je zcela sám. Ano, politikové všech barev se shodnou, že rozzlobit
obří Čínu jen kvůli malému Taiwanu je špatné protože nevýhodné, ale Trump to
považoval za zdvořilost.
Národ je definován svou hranicí, jazykem a kulturou, říká Savage; bez
hranice zmizí jazyk a kultura. Bez stěny přestane být Amerika Amerikou a Americký
národ stojí za to, aby zůstal zachován – svět ho potřebuje. Kulturu ohrožuje i
zdrogovaná levice; v kultuře (v uvozovkách) si Savage všímá rapperů
tahajících se při poskakování na podiu za přirození a brojících proti
kapitalismu, zákonům a morálce. Liberálové se tváří jako pacifisté, ale jsou
žhaví na válku – na válku proti systému a na vytváření konfliktů, nejen mezi
lidmi různých barev ale i lidmi různých pohlaví. Uctívají násilníky, jako byli
Stalin, Mao, Castro a Che Guevarra. Jak Savage připomíná, dav podporovatelů
nekřičel během kampaně na Trumpa „zlepši obchodní bilanci“, ale křičel „postav
tu stěnu“. Fyzikální chemik chápe, že mícháním různých materiálů roste
entropie, což je míra neuspořádanosti. Stěna bránící míchání barbarů a civilizovaných
lidí má zabránit dovozu chaosu. Levicoví liberálové takovou větu postaví mimo
zákon; sice bojují za svobodu slova – ale ne u lidí s opačným názorem.
Podaří-li se Trumpovi postavit stěnu proti jižním barbarům, bude to příklad
pro Evropu. To, spolu s odmítnutím pařížské klimatické dohody, posílením
americké bojové připravenosti, uznáním Jeruzaléma a omezením byrokracie,
z něho učiní jednoho z největších presidentů, i když nebude
znovuzvolen.
* Donald J. Trump
with Tony Schwartz (1987), Trump, The Art of the Deal, Reedited 2015,
Ballantine Books
** Michael Savage,
Trump´s War, His Battle for America, 2017, Utopia Productions