5. 12. 2025

Vražda Kennedyho – je teorie spiknutí nesmyslná? – hypotéza že Lee Oswald a jeho vrah Ruby byli osamělými střelci je stejně pravděpodobná jako že v atentátu měla prsty CIA

22. listopadu 1963 byl střelbou smrtelně raněn americký prezident John F. Kennedy, JFK, když v rámci předvolební kampaně projížděl ulicemi Dallasu. Kennedy byl již čtvrtým zavražděným americkým prezidentem (všichni v letech 1865 až 1963), ale pouze jeho vraždu máme zachycenou na barevném videu (zde), a pouze u něho se většině lidí vybaví jméno vraha: Lee Harvey Oswald. Samotného Oswalda  zastřelil dva dny po  atentátu před očima milionů televizních  diváků zločinec  jménem Jack Ruby,
údajně aby pomstil smrt svého milovaného prezidenta. Speciální vyšetřovací komise, známá jako Warrenova, došla rok po atentátu k závěru, že jak Oswald, tak Ruby byli osamělými útočníky. Dodnes však 60 % Američanů věří, že šlo o širší spiknutí.

Tématu se během let věnují tisíce článků a stovky knih. Podle různých konspiračních teorií střílelo více střelců, Oswald vůbec nestřílel, pitva byla zfalšována, Oswald byl zavražděn jako nepohodlný svědek atd. Mezi podezřelými byli mimo mnoha jiných viceprezident Johnson, agenti Fidela Castra, kubánští protikomunističtí emigranti, americká mafie, vojensko-průmyslový komplex, Izrael, KGB a CIA (zde). Publicista Gerald Posner, který jednu z oněch knih napsal (Case Closed), nazývá tento atentát matkou všech konspiračních teorií, ale po prostudování všech materiálů většinu konspiračních hypotéz vyloučil; vše například nasvědčuje tomu, že Oswald byl jediným střelcem a že jeho střelba vedla ke smrti prezidenta atd. I po zveřejnění nejnovějších dokumentů je Posner zastáncem střízlivého závěru, že Oswald ani Ruby nebyli spiklenci (zde). Tento střízlivý závěr však nebere v úvahu možnost, že Oswald nebo i Ruby byli bez svého vědomí v celkovém plánu využiti jinými spiklenci, a navíc vůbec neuvažuje existující silný motiv k odstranění Kennedyho.

JFK úspěšně vyřešil berlínskou krizi hned po nástupu do funkce v roce 1961 a kubánskou krizi o rok později. Pohled na charizmatického mladého prezidenta s jeho krásnou manželkou a roztomilými dětičkami v té době vypadá skoro jako svatý obrázek. Avšak fakta o blízkosti amerického prezidenta k americké mafii musela znepokojovat každého, kdo o nich věděl, zvlášť v době, kdy hrozil jaderný konflikt se Sovětským svazem vedeným nevypočitatelným Sergejem Chruščovem. O této blízkosti věděla CIA; věděla nejen o tom, že mafie pomohla prezidentovi v jeho volební kampani proti Richardu Nixonovi, věděla i o jeho riskantně nevázaném osobním životě, a i o tom, že prezident sdílí milenky s lidmi blízkými k nejvyšším šéfům americké mafie. Známý je vztah Johna s Marylin Monroe, která byla také milenkou Roberta Kennedyho a Franka Sinatry. JFK měl nejen milenky společné s mafiánskými bossy, jako třeba Juditu Exnerovou (milenku Sama Giancany, hlavy Chicagské mafie), ale navíc byly mezi jeho milenkami ženy podezřelé ze špionáže pro Sovětský svaz (zde).

Každého, komu záleželo na osudu USA a celého západního světa musela realita kolem JFK děsit. A jediný, kdo se o tento problém mohl postarat byla CIA. Monroe zemřela rok před Kennedyho smrtí na předávkování, které si podle většinového názoru nezpůsobila sama (zde, zde); prý se ji v den její smrti Giancana a Sinatra snažili  odvrátit od jejího rozhodnutí veřejně se vyjádřit o Johnovi a Robertovi. Deníky z jejího domu se ztratily a policejní záznamy o jejím případu byly ztraceny nebo zničeny (zde). Vícero z Johnových milenek zemřelo za podezřelých okolností (zde). Giancana byl zavražděn v roce 1975, krátce než měl vypovídat před senátní komisí (zde). Nejlepší konspirace je ta, která nepozorovaně využije již existujících okolností tak, že podpoří ty příznivé a potlačí ty nepříznivé (nazývám to Maxwellův démon podle myšlenkového experimentu ve fyzice, kdy diblík propouští z nádoby okénkem jen pomalé molekuly, takže se bezpracně dosáhne zvýšení teploty v nádobě); vždy se najde blázen co chce zabít prezidenta a většinou ho tajné služby zneškodní v raném stádiu aniž by se to kdokoli dozvěděl; zrovna tak ovšem mohou „blázna“ nechat jednat, když se to hodí. To se asi pravděpodobně stalo při vraždě Rabina, a možná že i v případě JFK. Lee Oswald byl psychopatický buřič a samozvaný marxista bojující proti systému; emigroval do SSSR, kde žil přes dva roky, v červnu 1962 se z nudy vrátil do USA i s ruskou manželkou; chtěl pomáhat revoluci na Kubě, ale Kubánci ho do země nepustili; koupil si pušku a v červnu 1963 se pokusil zabít kandidáta na guvernéra Texasu, generála Edwina Walkera, ale pouze ho lehce zranil (zde). Prostě ideální potenciální vrah prezidenta až se „náhodou“ octne ve střelecké pozici.

S Oswaldem a jeho ženou se „náhodou“ seznámili, a stali se jejich přáteli, různí exotičtí lidé, mezi nimiž byli agenti FBI a CIA. Ti mu dohodili i práci ve skladu učebnic, z něhož nakonec střílel na Kennedyho. FBI sledovala Oswalda minimálně měsíc před atentátem, což vysvětlila později podezřením, že byl sovětským špionem. Mezi jeho přáteli byl i George de Mohrenschildt, v Rusku narozený antikomunista, údajně šlechtic a přítel Jacqueline Kennedyové, a taky informátor CIA. Mohrenschildt, který dostal v dubnu 1963 od Oswalda fotku s věnováním, na níž pózuje s puškou, později tvrdil, že ještě před vraždou Kennedyho hlásil CIA své podezření, že to byl Oswald, kdo střílel na generála Walkera (zde). Pár dní před Kennedyho cestou do Dallasu zveřejnily noviny trasu, po které prezident městem projede. Oswald měl „náhodou“ ze svého pracoviště dobrou pozici ke střelbě z méně než 100 metrů na cíl. Oswald, který se nedávno vrátil ze Sovětského svazu a usiloval o cestu na Kubu byl ideálním vrahem. Sice si neuvědomoval, že ho jeho „náhodní přátelé“ manipulují do situace, v níž se octl, ale nebylo záhodno, aby se o svých známých příliš rozpovídal, a proto měl zemřít. O to se postaral profesionální zločinec Jack Ruby, který o atentátu věděl pouze z novin, ale přátelé ho „přesvědčili“, aby tu svini Oswalda potrestal; nebylo to asi těžké, protože Ruby byl těžce zadlužen, a navíc trpěl rakovinou jater, plic a mozku. Oswald byl dva dny po atentátu „kupodivu“ převážen k výslechu před očima široké veřejnosti, a Ruby tam se svou pistolí byl. O čtyři roky později zemřel Ruby v nemocnici (zde).

Žurnalista Jefferson Morley, který se vraždou JFK zabývá, řekl v březnu 2025 během interview pro Washington Post, že podle materiálů nově zveřejněných na pokyn Trumpa se mu zdá, že šéf kontrašpionážní sekce CIA v letech 1954-1975, James Angleton, musel hrát důležitou roli v atentátu, vzhledem k tomu, kolik toho o Oswaldovi musel vědět a jak málo toho proti němu podnikl před atentátem (zde, zde). Vzhledem k téměř zločinné nedbalosti JFK v jeho osobních kontaktech a jeho vydíratelnosti by snaha CIA omezit škody a snížit bezpečnostní rizika byla zcela namístě, a naopak její nečinnost by byla trestuhodná. Ať již zabití Kennedyho bylo dílem náhody nebo Maxwellových démonů, americké bezpečnosti určitě prospělo. Hypotéza že Kennedyho vrah Oswald a jeho vrah Ruby byli osamělými střelci je stejně pravděpodobná jako že v atentátu měla prsty CIA.

Žádné komentáře:

Okomentovat