8. 2. 2023

Jsme mravenci, kterým dupli do mraveniště – když zemětřesení, tak raději v demokratickém než v autoritativním státě

Pohled z dronu ukazuje hromady sutin po zemětřesení a kolem se jako mravenci hemží černé tečky. Jsou to lidé snažící se vyhrabat své blízké. Někdo jim náhle šlápl do jejich mraveniště. Stávalo se tak po celou jejich historii na této planetě, ale dříve nebyly drony ani mobily, které by mohly ty drastické okamžiky zachytit. Teď se to stalo v Turecku a Sýrii, ale zítra může spadnout asteroid nebo se pohnout geologická deska jinde. V takových okamžicích si uvědomujeme, že jsme na Zemi mravenci v jednom společném mraveništi.

Zmatení lidé stojí kolem trosek domů, někteří píchají tyčemi od smetáku do děr v hromadě suti. Sněží. Bosé dítě si ohřívá nohy u rozdělaného ohně. Odevzdaný muž konstatuje, že nikdo nepřišel postiženým na pomoc. Na jiném záběru ruka odhrabuje drť, pod níž se objeví obličej zraněné holčičky. Jinde oddělili novorozence od matky, kterou se vyprostit nepodařilo. Lidé slyší hlasy zasypaných, ale nevědí, jak se k nim dostat.

Dne 6. února nastalo jedno zemětřesení o síle 7,8 kolem čtvrté hodiny ranní a druhé pak o síle 7,5 kolem jedné odpoledne. Obě zemětřesení měla epicentra nedaleko tureckého městu Gaziantep s více než dvěma miliony obyvatel. V okruhu 200 km se nachází další velká městská centra, včetně turecké Adany na západě a syrského Aleppa na jihu. Zřítilo se přes 6000 budov a počet obětí dosáhl v prvních dvou dnech skoro 8000.

Po dvou dnech jsou na různých televizních stanicích vidět tytéž záběry, což naznačuje, že novináři se na mnoho míst ani v Sýrii a ani v Turecku nedostali. Ale ani záchranáři se během prvních dvou dnů na mnoho míst nedostali, přestože Turecký prezident Erdogan v televizi oznámil, že zařídil pomoc od 70 států a 15 organizací. Podle zpráv není k dispozici dost náklaďáků, aby záchranáře a jejich zařízení vzaly z blízkého letiště v Adaně na postižená místa. Část pomoci uvízla ve vzdáleném Istanbulu.

Britská stanice Sky News si v úterý večer nechává vysvětlit od hezké a dobře naladěné turecké herečky, jak dobře je Turecko na situaci připraveno. Podle některých zpráv Turecko nasadilo 9000 vojáků, aby pomáhali, ale na záběrech je vidět nebylo. Na většině záběrů jsou civilisté, kteří holýma rukama zvedají kusy zdiva. Turecko má největší armádu v Evropě. Není jasné, kam se půlmilionová armáda poděla. Při teplotách kolem nuly klesá naděje na záchranu dalších lidí s časem exponenciálně. 

Evropský aktivista zase optimisticky referuje o užitečných rozhovorech se syrskými představiteli o možnosti zahájit mezinárodní pomoc. Z podobných vět je jasné, že syrský režim mezinárodní záchranné akce nepodporuje příliš nadšeně. Zato však zdánlivě náhodně oslovení občané vyzývají k ukončení mezinárodních sankcí vůči Asadově režimu, který se neštítí využít tragédie pro své cíle. Blízko rozvalin je vidět velký portrét prezidenta Asada.

Turecko má nízké požadavky na kvalitu stavění, a mnoho nepovolených staveb neodpovídá ani těmto požadavkům. Erdoganova vláda za poplatek (bakšiš) amnestovala a legalizovala v roce 2018 ilegální stavby. Erdogan, jehož rodina, včetně obou synů a obou dcer, je součástí turecké obchodní elity, neponechává nic náhodě, a vyhlásil v úterý výjimečný stav, čímž bude lépe schopen čelit nespokojenosti veřejnosti a oprávněným obviněním. Výjimečný stav má skončit 7. května – pouhý týden před všeobecnými volbami v Turecku.

V souvislosti s tisíci lidmi zavalenými pod troskami nekvalitních domů mluví západní televizní stanice o závodu s časem. Ten je již prohraný. Jde také o závod s korupcí, a ani ten nelze vyhrát. Erdogan, který by se chtěl připodobnit k obdivovanému národnímu hrdinovi a zakladateli moderního Turecka, Mustafovi Kemalu Atatürkovi, znovuzavedl islám do politického života. Tento islám, který Atatürk označil za zdechlinu na cestě Turecka k lepší budoucnosti, propojil Erdogan s tureckým hospodářstvím (které má v češtině tak špatnou konotaci) a to má bohužel vliv i na počet obětí tohoto zemětřesení. Všude na světě jsme ohroženi přírodními katastrofami, avšak v autoritativních nebo dokonce totalitních zemích mají tyto události ještě mnohem tragičtější dopad.

Žádné komentáře:

Okomentovat