Americký publicista Dennis Prager se nedávno ptal, „co dláždí cestu do nebe, když cestu do pekla dláždí dobré úmysly?“, a odpovídá že je to moudrost. A to je přesně to, co panu Bergogliovi chybí. Jeho předchůdce Jan Pavel II. měl ten kompas, co my Východoevropané máme, a věděl že levice je zlo. František, první papež v historii z mimoevropského prostoru, byl však ze své rodné Argentiny vybaven anti-kompasem, který mu říká, že levice je dobro. A jako každý levičák je, spíš než moudrostí, vybaven souborem frází, které oni ovšem považují za moudrá pravidla, včetně klišé: „svět není černobílý, ale komplexní až dialektický“; nejdůležitější mezi jejich nástroji je samozřejmě obrat „ne jedné straně…, na druhé straně…“.
Papež uznává, že na jedné straně Ukrajinci statečně bojují a brání se „brutalitě ruských žoldáků“, ale na druhé straně „byla možná tato válka nějak vyprovokována“. Ve stylu „jedna paní povídala“ pravil v onom rozhovoru, že „jeden velmi moudrý politik řekl, že NATO štěkalo u hranic Ruska, což mohlo tento konflikt vyprovokovat“. Papež odsoudil všeobecný sklon hledat v konfliktu viníka a oběť, protože život není pohádka, kde Červená Karkulka je hodná a vlk je zlý. Doslova řekl: „Nemáme tady metafyzického kladného hrdinu a záporného hrdinu. Tady se vynořuje něco globálního, s mnoha propletenými prvky.“ Jde tedy o čistou dialektiku, nám známou z dob komunismu.
Bergoglio výslovně varuje před hledáním dobra nebo zla v politice, a nezasvěceného idealistu možná překvapí, že svatý otec, který si zvolil jméno podle svatého Františka z Assisi staví dialektiku a geopolitiku nad rozlišování mezi dobrem a zlem. Kdo sleduje papežovy projevy častěji, překvapen není. O „štěkání NATO u ruské brány“ mluvil papež již 3. května tohoto roku v rozhovoru s novinami Corriere dela Sera (zde). Když byl v roce 2016 islámským teroristou podříznut kněz Jacques Hamel na oltáři během mše ve francouzském kostele, papež František napomenul prezidenta Trumpa za to, že spojuje islám s násilím, když přece katolíci jsou též násilničtí, a pak papež vysvětlil, že teror není ani tak problém islámu jako spíš ekonomie (zde), z čehož jasně prosáklo jeho revoluční jihoamerické vzdělání.
Papež nepromešká žádnou příležitost pozitivně se zmínit o islámu. Dokonce i ve zmíněném nedávném rozhovoru Bergoglio připomněl, že nejen na Ukrajině lidé trpí, ale i muslimští Rohingové v Barmě trpí, a dost nesouvisle si vzpomněl, jak se rozplakal u hrobu vojáků z první světové války, ve které podle něho „padlo mnoho křesťanských a muslimských chlapců“ (zde). Papež se soustavně zmiňuje o utrpení lidí v Jemenu, Sýrii a Africe, ale kupodivu nikdy se nezmíní, že příčinou tohoto utrpení je islám. Nejpodivnější na všem, co kdy svatý otec řekl, a bylo toho velmi mnoho, je to, co zamlčel: útlak křesťanů v muslimských zemích.
Výbuchy v kostelích v Pakistánu, Egyptě, Nigérii a v desítkách dalších státech, si pravidelně žádají stovky obětí. Tisíce křesťanů bylo zavražděno a znásilněno během islámskému násilí na území Iráku a Sýrie za vlády ISIS a stovky tisíc uprchly. Tisíce křesťanských dívek jsou ze tříd odvlékány do pralesa islámskými teroristy v Nigérii. Deset milionů egyptských koptských křesťanů je diskriminováno, ale nepamatuji, že by se o nich papež zmínil. Zabití 50 věřících v nigerijském kostele sv. Františka islámskými teroristy, ke kterému došlo 5. června tohoto roku, papež sice odsoudil, ale o islámu neřekl ani slovo.
Papež dává najevo neobyčejnou toleranci nejen k extrémnímu islámu, ale i ke kubánským a všem dalším komunistům. V dobrém úmyslu si možná pan Bergoglio nechce zavřít cestu k žádné z nesvářených stran ve světových konfliktech. Ale cestu k Ukrajincům si již zavřel, když nedávno v Římě organizoval společnou modlitbu ruské a ukrajinské ženy za mír; Ukrajinci protestovali, protože tato symetrie zcela mazala rozdíl mezi agresorem a obětí, a svatý otec podrážděně reagoval takto: „Ukrajinci jsou příliš choulostiví“ (zde). Je to podivná reakce v době, kdy napadená země bojuje o svou existenci a kdy pět miliónů žen a dětí muselo uprchnout z bombardovaných domů.
Žádné komentáře:
Okomentovat