16. 5. 2022

Všeobecně schvalované dezinformace – ohledně Izraele se musí dezinformovat podle zaběhlých vzorů

Zpráva o smrti palestinské reportérky Širín abú Aklahové prolétla téměř v totožném znění všemi světovými médii. Všude, včetně Lidovek, se řeklo zhruba toto: „Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) odsoudila v pátek zabití reportérky televize Al-Džazíra Širín abú Aklahové, která byla ve středu zastřelena při práci na reportáži o izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu. Znepokojení z její smrti vyjádřila řada států, včetně USA a EU.“

Sdělení je nepřesné, stejně jako zprávy Rádia Jerevan, o kterých jsme si povídali vtipy za komunismu v Čechách. Onoho 11. května nešlo o „razii“ ale o bojové střetnutí izraelské armády s jednotkou po zuby vyzbrojených teroristů. Nešlo o „okupovaný Západní břeh Jordánu“, ale o Samárii, která byla součástí izraelské země již před třemi tisíci lety; u Aklahové nešlo nikdy o „reportáž“, ale vždy jen o protiizraelskou propagandu v sovětském stylu; a ze strany Západu nešlo o „znepokojení“, ale o strach z bestiálního teroru barbarů a o snahu koupit si jejich přízeň smířlivou reakcí.

Izrael je automaticky vinen

Dále se ve světových médiích pravilo: „Všech 15 členů RB OSN, a to včetně Číny a Ruska, vyzvalo k vyšetření úmrtí novinářky. Podle palestinských úřadů byla Aklahová zabita střelbou izraelské armády. Izrael tvrdí, že reportérky zahynula při přestřelce mezi Izraelci a Palestinci. Abbás odmítl společné vyšetřování s Izraelem, protože nemá důvěru v izraelské úřady.“ Kdo se o tematiku zajímá pamatuje, že všechny předchozí senzační zprávy o vraždách provedených Izraelem skončily zjištěním, že příčinou smrti byla náhoda nebo sami Arabové.

Například proslaveného Muhammada al-Durrhu zabila v roce 2000 arabská kulka a ne izraelská. Stejně tak Arafata zabila v roce 2004 choroba AIDS a ne izraelský jed, což světový tisk diskrétně zamlčel, neboť na revolučního vůdce se tenkrát ještě neslušelo být gay. V případě Aklahové, Arabové ji rychle pohřbili a kulku odmítli soudně zkoumat.

Muslimové jsou automaticky v právu

Ohledně váženého Mahmúda Abbáse, prezidenta palestinské autonomie, jde o stejného teroristu, který převzal žezlo po Jásiru Arafatovi. Studoval v Moskvě, kde dostal doktorát za práci o „tajném spojení mezi nacismem a sionismem“ a pomáhal organizovat vraždu izraelských sportovců na Mnichovské olympiádě, kde, jak se později ukázalo, únosci několika sportovcům před smrtí uřízli pohlavní orgány.

Světová média dále hovoří o historických právech Arabů v Jeruzalémě a na Chrámové hoře, aniž by připomněla, že židovské osídlení izraelské země trvá nepřetržitě po 3300 let a že Arabové sem přišli až v roce 648 našeho letopočtu. Média mlčí o tom, že v Koránu a ani jiné arabské náboženské literatuře není o Jeruzalému ani jedna zmínka. Svatým městem se Jeruzalém stal teprve vlivem sovětsko-palestinské propagandy po roce 1967. Světová média milují mešitu Al Aksa na Chrámové hoře, ale mlčí o tom, že jen díky velkorysosti Izraele je tam Arabům dovolena modlitba; například ve Španělsku byly desítky mešit konvertovány na kostely, aniž by to komu vadilo.

Ignorování historie

O Izraelcích v Izraeli mluví již staroegyptské hieroglyfy a všichni historikové starého Říma. I moderní vědy to potvrzují, i když někdy nerady. Archeologové všemožných národů dotvrzují přítomnost Izraelců na izraelském území. Dubnové vydání nejznámějšího populárně vědeckého časopisu Scientific American náhodou píše o archeologii Jeruzaléma, ale politicky korektně nesouhlasí s existujícími nálezy, protože prý archeologové zanedbávají vliv jiných národů v Jeruzalémě, takže prý nálezy neproporcionálně ukazují na židovskou minulost Jeruzaléma, nahrávajíce do rukou židovským nacionalistům.

Od roku 1948 kdy moderní stát Izrael vznikl, proběhlo ve světě 400 velkých válek, v nichž bylo zabito asi 40 milionu lidí, tj. 100 000 na jednu válku. Pro srovnání lze uvést, že ve všech válkách, které stát Izrael vedl, nezahynulo celkem víc než 50 000 lidí, o tom že šlo o obranné války nemluvě. OSN má 200 členů, včetně Ruska, Číny, Severní Koreje, Kuby, Iránu a dalších 140 nedemokratických zemí, ale odsouzen ze všech byl většinou Izrael. Ve Wikipedii lze najít, že různé orgány OSN, včetně Valného shromáždění, Mezinárodního soudu, Rady bezpečnosti, UNESCO, a další, odsoudily Izrael v 50 až 100 % případů.

Snaha Izraele vyhnout se kritice

V květnu 2021 vystřelili teroristé z Gazy na Izrael 4360 raket, které zabily 12 Izraelců (a díky arabské nepřesnosti i 20 vlastních lidí v Gaze). V odvetě zaútočilo izraelské letectvo na 16 500 cílů v Gaze, a přestože šlo o hustě zalidněnou městskou oblast, bylo zabito jen 50 civilistů. Během této války naplánoval Izrael také akci zvanou Úder blesku, kdy se měl předstírat rozsáhlý pozemní útok, který by přiměl vedení organizace Hamás ke vstupu do podzemních tunelů, kde mělo celé zahynout.

Plán však byl prozrazen několik hodin před útokem, díky „náhodnému“ rozhovoru dvou izraelských důstojníků v nekódovaném telefonu, který byl údajně Hamásem odposlechnut, a velitelé Hamásu se zachránili útěkem z tunelů, takže rozsáhlý izraelský útok sice 100 kilometrů tunelů zničil, ale bez velitelů. Spíš, než o náhodu šlo u izraelského vedení o strach z protestů západního světa proti zabití tolika teroristů najednou. Plánovité zabití palestinské novinářky v Izraeli je prostě nepravděpodobné.

Slepota médií vůči teroru

Bydlím v městečku Meitar blízko Beer Ševy a nadohled je beduínská usedlost Chúra, z níž na vražedné akce již vyšlo povícero teroristů, naposled 22. března tohoto roku, kdy Muhammad Abú Alkian ubodal 4 lidi a 2 zranil u nákupního centra v Beer Ševě, kde obvykle nakupuji. Nešlo o deprimovaného chudáka, ale o učitele z rodiny pedagogů, kteří žáky vedli k obdivu vůči ISIS. Světová média to moc nezajímalo, stejně jako když 5. května arabští teroristé utloukli sekyrou tři neozbrojené občany v izraelském městečku Elad a tři vážně zranili.

Avšak o zabití Palestinské novinářky pracující pro islamistickou televizní stanici v Kataru mluvili okamžitě všichni, včetně německé televize DW, britské Sky News, francouzské France 24 a americké CNN. Nechci mluvit přímo o staré nenávisti k Židům, ale určitě se zde trochu uplatnila. Jistě jde také o strach z teroristů a o tradiční západní appeasement.

Co se stalo v Jeninu

11. května se v městě Jenin střetli izraelští vojáci s jednotkou organizace Islámský džihád. Když přišli zatknout usvědčené teroristy, narazili vojáci na masovou palbu z automatických zbraní, a ve snaze vyhnout se civilním obětem v husté zástavbě sice po dvoudenním boji teroristy zatkli, ale jeden izraelský voják, Noam Raz, zaplatil životem za snahu ochránit sousedy teroristů. Noam Raz byl veterán v boji proti teroru a jako velitel již zachránil několik svých vojáků v různých bojových akcích.

Raz byl hrdina, a protože pro arabské teroristy byl nepřítelem, svět o něm neví. Zemřel také za svobodu západní společnosti. Západní svět má pokřivená pravidla na to, co je informace a co dezinformace, a ohledně Izraele uznal úplné lži za pravdu. Izraelci jsou odhodláni svou zemi a svoji existenci bránit, nejen navzdory muslimům, ale i navzdory západním médiím. Lidé na Západě si neuvědomují, že nejen v Kyjevě ale i v Jeruzalémě se bojuje za jejich svobodu. 

Žádné komentáře:

Okomentovat