5. 4. 2016

Nemocný strejček a skoro mrtvá Evropa

Ivo Strejček kritizuje ve své glose v Neviditelném psu „Nová studená válka“ údajné válečnické postoje západních elit. Jejich postoje připadají bývalému europoslanci a členu delegace Evropského parlamentu pro spolupráci s Čínou nepochopitelné. Nepochopitelné však je, jak zkresleně a neinformovaně podává autor dnešní realitu a obviňuje nerozvážnost Západu za zhoršování vztahů s Ruskem. Autor ignoruje smířlivý až zbabělý postoj Západu k Rusku, kdy president Barack Obama, zavíraje
oči před zabíjením novinářů, nabídl Rusku, stejně jako před tím islámským zemím, „resetování vztahů“. Rusko odpovědělo políčkem – poskytnutím asylu Edwardu Snowdenovi, po čemž následovala řada agresivních akcí, při nichž Rusko zabralo Krym a části Ukrajiny, způsobilo sestřelení civilního letadla na Ukrajině, a narušovalo vzdušný a námořní prostoru Západních zemí.

Již v první větě glosy se autor dopouští nepochopitelné řady absurdit, když píše:
„Nepřijímám tvrzení, že svět je ve studené válce, a odmítám návrat k takovému uspořádání světa, které si válečníci jako McCain a Jens Stoltenberg úpěnlivě – ale bohužel úspěšně – přejí.“
Nechme stranou nelogičnost věty, která v první části popírá, že nastává studená válka, a v druhé části lituje, že díky studenoválečníkům nastala. Ale je zcela absurdní obviňovat z údajné druhé studené války Západ, který je ve skutečnosti ochromený chamberlainovskou smířlivostí a politickou korektností. Západ, v němž zvítězil odpor k jakékoli válce, studené i teplé, a v němž nejvyšší hodnotou je kompromis – s kýmkoli. Nejabsurdnější je však autorovo spojení John McKaina a Jens Stoltenberga jako dvou typických studenoválečníků. Vždyť autor, jako bývalý europoslanec, musel slyšet o osobní historii obou politiků. Podle Wikipedie pochází Jens Stoltenberg z norského marxistického prostředí. V mládí se účastnil kamenování amerického vyslanectví v Oslu na protest proti vietnamské válce. Později byl vůdcem levicové Dělnické mládežnické ligy, stýkal se s agenty KGB, a KGB mu dokonce přiřadila krycí jméno „Steklov“. Později se stal ministerským předsedou a léta vedl zeleno-rudou koalici. Krátce byl zvláštním přidělencem u OSN pro globální oteplování, po čemž se stal šéfem NATO. Svědčí o úpadku NATO a Evropy, že tento Marxista je dnes generálním tajemníkem NATO. Na rozdíl od Stoltenberga, který proti vietnamské válce protestoval, John McCain v této válce bojoval. Jeho letadlo bylo v roce 1967 sestřeleno nad Severním Vietnamem, byl vážně zraněn a komunisty mučen, dva roky strávil na samotce. Jako synovi admirála mu bylo nabídnuto předčasné propuštění ze zajetí, ale on trval na setrvání s dalšími zajatými vojáky, se kterými byl propuštěn až v roce 1973. Následky zranění a mučení si nese McCain dodnes. Kdyby četl McCain Neviditelného psa, neohradil by se proti tomu, že byl označen za studenoválečníka, ale proti tomu, že byl umístěn tak odpudivě blízko – i když jen ve větě – Jens Stoltenbergovi.

Autor glosy dále tvrdí, že vztahy Západu s Ruskem se zhoršují s upadáním Západu. Autor si nevšiml, že upadání Západu se urychluje s ustupováním Východu. Vždyť když byl Západ nejsilnější, hrozilo nebezpečí jaderné války s Ruskem, zatímco v době, kdy levicový president Ameriky nabídl Rusku resetování vztahů a kdy šéfem NATO je Marxista, má Rusko volnou ruku všude, kam pošle vojáky, včetně Ukrajiny a Sýrie, přičemž Západ s Ruskem spolupracuje a válka s Ruskem proto hrozí méně, než kdykoli předtím. Autor však obviňuje Západ z provokativního jednání a nesmyslně tvrdí, že „Západ je opilý svým vítězstvím ve studené válce“. Není jasné, zda autorovi upadání Západu vadí či ne, a zda jeho sympatie jsou na straně Východu či ne. To je zarážející ve světě, kde Východ representuje Rusko, kde v posledních letech zabili téměř všechny nezávislé novináře, a dále Čína, kde v letech 2000 až 2008 usmrtili desítky tisíc členů skupiny Falun Gong a jejich orgány prodali na transplantace.

Mezi symptomy dnešního nemocného světa patří fakt, že se v Americe presidentem nestal hrdina McCain, ale levicový floutek muslimského původu, a také to, že názory vyjádřené v Strejčkově glose jsou zcela běžné všude v západním světě. Děti se neučí ve školách, že před Hitlerem zachránila svět Amerika, bez jejíž materiální podpory by Stalinovo Rusko bylo Hitlerem zcela zničeno. Málo mladých lidí ví, že Evropě, která se již sto let potácí bez jasného cíle a smyslu, pomohla Amerika přežít v první světové válce, v druhé světové válce a stejně tak ve studené válce. Děti se dodnes učí po celém světě, že nějakým nedorozuměním, nebo dokonce vinou Západu, došlo ke studené válce, během níž došlo v Americe k „honu na čarodějnice“ a byli pronásledováni odpůrci mccarthismu, zatímco v Rusku došlo k Stalinově přehmatům, i když Stalin měl údajně velkou zásluhu na poražení Hitlera. Děti se neučí, že před válkou i během ní Stalin zmasakroval desítky miliónů lidí, a že při osvobozování Evropy nechal pozabíjet miliony vlastních loajálních vojáků a znásilnit více než dva miliony žen na osvobozených územích (The Fall of Berlin 1945, Antony Beevor, 2003 by Penguin Books, strana 410). Děti se neučí, že Stalin po válce plánovitě vyvolal roztržku se Západem a že na Západě aktivizoval tisíce poblouzněných příznivců a špionů, pomocí nichž doufal nad Západem zvítězit, přičemž komunistická propaganda zesměšňuje dodnes Josepha McCarthyho, že v existenci oněch zrádců věřil. A právě potomci oněch blouznivců dále úspěšně šíří ony mýty, které probleskují i v glose pana Strejčka. V ovzduší takové mytologie by se každý styděl zeptat, proč bývalá členka komunistické mládeže Angela Merkelová navrhla na šéfa NATO bývalého Marxistu s kontakty na KGB.

Když Evropa potřebovala vzor, pak Spojené Státy se svými lidskými právy, širokou demokracií a technologickou silou měly mít přednost před zaostalým Ruskem, kde život člověka neměl nikdy větší cenu než život mouchy. Čeští realisté, od Karla Havlíčka Borovského až po Tomáše Masaryka, vždy chápali, že Rusko je násilný stát, jehož kulturu stojí za to poznat, ale od jehož politického vlivu je třeba se co nejvíce vzdálit. Jejich následovníci, Voskovec a Werich označili Evropu za velice nemocnou v písni Evropa volá, z roku 1932: “Evropa mocná je moc nemocná…Evropa volá já budu mrtvola…“, a prosili Ameriku o záchranu před Hitlerem v písni Kolumbovo vejce z roku 1938:

Zde končí středověká éra
evropský dnešek je tu včera
Země svobody země práce
země cicilizace

To je to Kolumbovo vejce
dneska mít v Americe strejce
který ví že Evropě vděčí
za svou civilizaci

Hej strejdo za tou velkou louží
zas Evropu středověk souží
co se vypůjčí to se i vrací
Vrať nám civilizaci

Dnes bohužel není nemocná jen Evropa, ale nemocný je i americký strejček, a některé části Evropy již odumírají. V nejvážnější chvíli své poválečné historie by se měli Evropané začít bránit nejen vražednému islámu a ochromujícímu levičáctví, včetně politické korektnosti, ale též zrádnému romantismu, který se chce přichylovat k tomu ruskému nebo čínskému dubisku. Nejnebezpečnější v době smrtelného ohrožení je prázdnota myšlení, zapomínání, a hledání ochrany u bývalých či současných nepřátel.