Mnoho lidí věří, že globální oteplování dnes představuje hlavní nebezpečí pro naši planetu, a že o této otázce panuje všeobecný konsensus. Konference OSN o změně klimatu v Kodani 7.–18. prosince 2009 si klade za cíl navrhnout řešení spočívající především ve výrazné redukci emisí skleníkových plynů, a to jak ve vyspělých, tak i v rozvojových zemích. Vůdci EU již došli k závěru, že rozvojové země budou potřebovat 150 milard dolarů ročně na to, aby se s klimatickými změnami vyrovnaly. Rozvojové
země však již dnes trpí rostoucími cenami potravin, způsobenými využíváním půdy pro výrobu biopaliv, a na další oběti dobrovolně nepřistoupí, obvzáště ne ve jménu dalších futuristckých vizí jako jsou větrné elektrárny. Organizátoři Kodaňské konference tvrdí, že nepodaří-li se rychle dosáhnout všeobecné dohody, bude to mít nedozírné následky[1], včetně vysychání řek a šíření hladu a nemocí, přičemž citují vlivné myšlenkové tanky, "think tanks", které předpovídají násilí ve světě včetně konfliktů za účasti Ruska a Spojených států. Předvídat přesně které státy se ve vzdálené budoucnosti pustí do války v důsledku určité teplotní změny se zdá směšné, obvzláště když si uvědomíme, že ony myšlenkové tanky nebyly schopny předpovědět dúležité události, jako byly například pád Sovětského svazu či současná finanční krize, ani měsíc než k nim došlo.
země však již dnes trpí rostoucími cenami potravin, způsobenými využíváním půdy pro výrobu biopaliv, a na další oběti dobrovolně nepřistoupí, obvzáště ne ve jménu dalších futuristckých vizí jako jsou větrné elektrárny. Organizátoři Kodaňské konference tvrdí, že nepodaří-li se rychle dosáhnout všeobecné dohody, bude to mít nedozírné následky[1], včetně vysychání řek a šíření hladu a nemocí, přičemž citují vlivné myšlenkové tanky, "think tanks", které předpovídají násilí ve světě včetně konfliktů za účasti Ruska a Spojených států. Předvídat přesně které státy se ve vzdálené budoucnosti pustí do války v důsledku určité teplotní změny se zdá směšné, obvzláště když si uvědomíme, že ony myšlenkové tanky nebyly schopny předpovědět dúležité události, jako byly například pád Sovětského svazu či současná finanční krize, ani měsíc než k nim došlo.
Ponuré předpovědi však stěží překvapí lidi, kteří jsou již dlouho vystaveni zprávám o tání arktických ledů, o rostoucím počtu hurikánů a o ohrožených ledních medvědech, to vše ztvrzeno zprávami o mizejících zásobách ropy. O skepticích, kteří zmíněný konsensus narušují, se věří, že jsou placeni velkými korporacemi a zájmovými skupinami. Mnoho lidí by jistě bylo překvapeno fakty, získanými mimo mainstreamová média, která ponurému obrazu odporují. Především, neexistuje konsensus ohledně katastrofického globálního oteplování, ale tisíce slavných vědců, včetně nositelů Nobelovy ceny, odmítly Kjótský protokol a protestovaly proti zjednodušujícím a zpolitizovaným postojům OSN ve věci klimatických změn. Nejznámější z takových protestních akcí jsou Heidelberská výzva, Lipská deklarace a Oregonská petice. Možná překvapí fakt, že počet ledních medvědů je stabilní[2], že arktický led za poslední dva roky narostl[3] a že počet hurikánů se za posledních sto let nezměnil[4]. A co se týče naftových korporací, ty štědře financují zelenou agendu, zatímco výrobci aut a letecké společnosti financovaly Kodaňskou konferenci. A poslední dobrou, či špatnou, zprávou je fakt, že naftové zásoby nemizí – mezi vědci nyní panuje souhlas v tom, že pokročilé technologie a nové nálezy zajišťují dost nafty na více než sto let[5]. Navíc, světové zásoby uranu mohou poskytnout energii na více než tisíc let,[6] a to bez skleníkových plynů. Značně ignorován je fakt, že termonukleární syntéza, již testovaná v poloprovozních podmínkách, bude schopna poskytnout neomezené množství čisté energie již během několika desítek let. Proroci šetření se tedy mýlí, a omezovat spotřebu, abychom zlepšili život našim potomkům by bylo stejně nesmyslné, jako kdyby naši předkové v kamenné době produkovali méně pazourkových nožů proto, aby zabránili nedostatku pazourku v naší době. Takže dobrou zprávou je, že žádná ekologická a energetická krize nehrozí, ale špatnou zprávou je, že mainstreamová média o tom mlčí.
Málo lidí si uvědomuje, že oteplovací vliv skleníkových plynů na zemský povrch byl poznán již v roce 1824, a že lidmi způsobená emise oxidu uhličitého byla kdysi dokonce hodnocena kladně, jako eventuální ochrana Země při vstupu do příští doby ledové. Katastrofické vidění globálního oteplování začlo převažovat až kolem roku 1989, náhodou – a nebo ne – v roce pádu komunistické vlády ve východní Evropě. Západní společnost byla zbavena svého hlavního nepřítele a stala se přístupnou pro nové úkoly a pro nová nebezpečí. Populárními se staly globální katastrofy a zelené technologie. Velice ilustrativní je počet patentů a patentových přihlášek obsahujících slova "global warming". Jejich počet byl nula v roce 1988, šest v roce 1989, a více než deset tisíc v roce 2009. Doufejme, že alespoň některé z mnoha patentovaných technologií budou lidem sloužit v době, kdy katastrofy již budou zapomenuty.
Vícekráte se prokázalo, že věda a technologie jsou nejproduktivnější v klimatu svobodné diskuse. Je-li záměrem diskutovaných opatření ovlivnit situaci ve vzdálené budoucnosti, bylo by nesmyslné tlačit na okamžité definování oněch opatření a na zbrklé přijetí okamžitých akcí. Tlaky k rychlým akcím pocházejí z potřeb lobistických skupin, a rychlé akce jsou v zájmu těchto skupin a ne našich potomků. V zájmu této i příštích generací je spíše nedosažení dohod na Kodaňské konferenci a po ní, než tvrdá opatření vnucená celému světu bez konsensu vědecké komunity.
[1] http://en.cop15.dk/
[2] http://en.wikipedia.org/wiki/Polar_bear
[3] http://nsidc.org/arcticseaicenews/
[4] http://www.nhc.noaa.gov/pastdec.shtml
[5] Scientific American, October 2009, Volume 301, Number 4, Pages 36-43
[6] Vesmír 87, listopad 2008, strana 796