Politická propagace míru a "boj za mír" vzbuzuje podezření u každého, kdo někdy žil v nějaké zemi řízené socialisty, ať již šlo o socialisty internacionální či nacionální. "ZA SOCIALISMUS A ZA MÍR" bylo oblíbené heslo komunistů a tyčilo se i nad jejich oblíbeným ministerstvem vnitra. Hitler i Stalin se oháněli mírem při svých agresivních výbojích. Jak to vypadá s bojovníky za mír, kteří za svůj boj dostali Nobelovu cen? Několik nositelů je zde uvedeno s rokem, kdy cenu obdrželi.
1944: Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) "za práci pro lidstvo"; za války (ICRC) kolaboroval s nacisty a dokonce po návštěvě Terezína potvrdil, že se nacisté zachází s Židy slušně.
1971: Willy Brandt, kancéř Západního Německa, "za nový přístup k Východní Evropě a Východnímu Německu"; Brandt musel odstoupit, když se ukázalo, že byl zcela obklopen východoněmeckými špióny.
1973: Le Duc Tho, vysoký představitel vietnamské komunistické hierarchie, "za vyjednání mírových dohod s USA v roce 1973"; dohoda byla komunisty porušena, celý Jižní Vietnam byl dobyt a jeho obyvatelstvo převychováno, stovky tisíc převýchovu nepřežilo, mnozí jsou vězněni dodnes.
1990: M. Gorbachev, president Sovětského svazu, "za pomoc v ukončení studené války"; za Stalina se stal členem komunistické strany a bránil komunismus zuby nehty, pokračoval v afgánské válce a za jeho panování došlo v Černobylu k nejhorší průmyslové katastrofě vůbec; rezignoval, když si uvědomil podřadnost sovětské technologie, během puče v roce 1992 hrál nejasnou roli.
1992: Rigoberta Menchú Tum, Guatemalská domorodkyně, "za boj za lidská práva pro domorodce" tak, jak byl popsán v úspěšné knize jednoho antropologa o jejím životě; v roce 1998 se ukázalo, že vše v oné knize bylo vymyšleno.
1994: Yasser Arafat, předseda Organizace pro osvobození Palestiny, "za jeho úsilí vytvořit mír na Sředním východě"; Arafat byl též zajímavý tím, že měl chlapecký harém a že byl zodpovědný za smrt stovek lidí v mnoha teroristických útocích, včetně 11 sportovců na olympiádě 1972.
2001: Kofi Annan, generální tajemník OSN, "za svou práci za lépe organizovaný a mírovější svět"; Annan je, kromě obří korupce v OSN pod jeho kontrolou a finančních afér, známý především tím, že v roce 1994 zakázal jednotkám OSN ve Rwandě chránit vražděné obyvatelstvo, čímž umožnil zavraždění 800000 Tutsiů, svou zodpovědnost uznal.
2002: Jimmy Carter, bývalý prezident USA, "za dekády neúnavného úsilí nalézt mírová řešení v mezinárodních konfliktech, za posílení demokracie a lidských práv, a za příspěvek k ekonomickému a sociálnímu rozvoji"; je znám jako nejhorší americký prezident, proslavil se tím, že nechal 52 Amerických diplomatů v rukou iránských únosců po dobu 444 dnů, a dále nejprudším zhoršením ekonomiky a nejvyšší inflací v amerických dejinách.
2007: Al Gore a Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), "za jejich úsilí v budování a šíření většího povědomí o změně klimatu způsobené člověkem a v pokládání základů pro opatření nezbytná k čelení takové změně"; Al Gore a pracovníci IPCC si našli výnosný džob v oboru kterému nerozumějí, jako proroci šetření; Gore byl usvědčen z nadprůměrného plýtvání a IPCC z falšování faktů.
2009: President Barack Obama, "za výjimečné úsilí při posilování mezinárodní diplomacie a spolupráce mezi národy…Obama jako president vytvořil nové klima v mezinárodní politice…Díky Obamově iniciativě nyní hrají Spojené Státy konstruktivnější roli v řešení velkých klimatických úkolů, před kterými svět stojí." Kromě vytvoření nového politického klimatu a kromě čelení klimatické změně, Obama delegitimizoval protiteroristickou politiku své vlastní země. Od mladého věku si vybíral partnery zásadně z extrémistů, patřil mezi ně komunistický básník Frank Marshall Davis, fanatický pastor Jeremiah Wright, který obvinil americkou vládu, že vynalezla AIDS, aby zabíjel černochy, a dále mezi nimi byl bývalý terorista Bill Ayers and prosovětská aktivistka Alice Palmer.
1944: Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) "za práci pro lidstvo"; za války (ICRC) kolaboroval s nacisty a dokonce po návštěvě Terezína potvrdil, že se nacisté zachází s Židy slušně.
1971: Willy Brandt, kancéř Západního Německa, "za nový přístup k Východní Evropě a Východnímu Německu"; Brandt musel odstoupit, když se ukázalo, že byl zcela obklopen východoněmeckými špióny.
1973: Le Duc Tho, vysoký představitel vietnamské komunistické hierarchie, "za vyjednání mírových dohod s USA v roce 1973"; dohoda byla komunisty porušena, celý Jižní Vietnam byl dobyt a jeho obyvatelstvo převychováno, stovky tisíc převýchovu nepřežilo, mnozí jsou vězněni dodnes.
1990: M. Gorbachev, president Sovětského svazu, "za pomoc v ukončení studené války"; za Stalina se stal členem komunistické strany a bránil komunismus zuby nehty, pokračoval v afgánské válce a za jeho panování došlo v Černobylu k nejhorší průmyslové katastrofě vůbec; rezignoval, když si uvědomil podřadnost sovětské technologie, během puče v roce 1992 hrál nejasnou roli.
1992: Rigoberta Menchú Tum, Guatemalská domorodkyně, "za boj za lidská práva pro domorodce" tak, jak byl popsán v úspěšné knize jednoho antropologa o jejím životě; v roce 1998 se ukázalo, že vše v oné knize bylo vymyšleno.
1994: Yasser Arafat, předseda Organizace pro osvobození Palestiny, "za jeho úsilí vytvořit mír na Sředním východě"; Arafat byl též zajímavý tím, že měl chlapecký harém a že byl zodpovědný za smrt stovek lidí v mnoha teroristických útocích, včetně 11 sportovců na olympiádě 1972.
2001: Kofi Annan, generální tajemník OSN, "za svou práci za lépe organizovaný a mírovější svět"; Annan je, kromě obří korupce v OSN pod jeho kontrolou a finančních afér, známý především tím, že v roce 1994 zakázal jednotkám OSN ve Rwandě chránit vražděné obyvatelstvo, čímž umožnil zavraždění 800000 Tutsiů, svou zodpovědnost uznal.
2002: Jimmy Carter, bývalý prezident USA, "za dekády neúnavného úsilí nalézt mírová řešení v mezinárodních konfliktech, za posílení demokracie a lidských práv, a za příspěvek k ekonomickému a sociálnímu rozvoji"; je znám jako nejhorší americký prezident, proslavil se tím, že nechal 52 Amerických diplomatů v rukou iránských únosců po dobu 444 dnů, a dále nejprudším zhoršením ekonomiky a nejvyšší inflací v amerických dejinách.
2007: Al Gore a Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), "za jejich úsilí v budování a šíření většího povědomí o změně klimatu způsobené člověkem a v pokládání základů pro opatření nezbytná k čelení takové změně"; Al Gore a pracovníci IPCC si našli výnosný džob v oboru kterému nerozumějí, jako proroci šetření; Gore byl usvědčen z nadprůměrného plýtvání a IPCC z falšování faktů.
2009: President Barack Obama, "za výjimečné úsilí při posilování mezinárodní diplomacie a spolupráce mezi národy…Obama jako president vytvořil nové klima v mezinárodní politice…Díky Obamově iniciativě nyní hrají Spojené Státy konstruktivnější roli v řešení velkých klimatických úkolů, před kterými svět stojí." Kromě vytvoření nového politického klimatu a kromě čelení klimatické změně, Obama delegitimizoval protiteroristickou politiku své vlastní země. Od mladého věku si vybíral partnery zásadně z extrémistů, patřil mezi ně komunistický básník Frank Marshall Davis, fanatický pastor Jeremiah Wright, který obvinil americkou vládu, že vynalezla AIDS, aby zabíjel černochy, a dále mezi nimi byl bývalý terorista Bill Ayers and prosovětská aktivistka Alice Palmer.