Výzva „Mír a spravedlnost“ se zdá pomatená, ale jde o jasnou podporu Putina

Žádný geopolitik nemůže vymazat základní fakta o ukrajinském konfliktu: Ukrajina se nejdříve vzdala jaderných zbraní výměnou za ruské záruky územní celistvosti, a poté Rusko začalo anektovat části ukrajinského území. Iniciativa Mír a spravedlnost Jana Kavana, Václava Hořejšího a Matěje Stropnického je proto obtížně pochopitelná. Sice se v jejich prohlášení o této válce uvádí, že „školy i nemocnice jsou ničeny bombardováním… podle mezinárodního práva je za její bezprostřední rozpoutání odpovědné Rusko… “, ale zároveň se volá po míru, aniž by bylo jasné, kdo jej má zajistit.

Jako by prohlášení o míru psaly děti, a to značně zaostalé: „mír, který bude garantován všemi relevantními stranami, mír, jehož přesnou podobu neznáme, nemůžeme ji znát a ani ji nemáme chtít znát“ (zde). Závěr tohoto prohlášení však prozrazuje praktické dospěláky: „Život nás všech se zdražil, a ačkoliv to není příjemné nikomu, těch u moci, kteří nejvíc volají po válce, se zdražování života dotýká nejméně… vyzýváme českou vládu, aby zajistila skutečnou, účinnou a rychlou pomoc českým obyvatelům a podnikům“.

Pánům Kavanovi, Hořejšímu a Stropnickému se tedy zdražil život, a proto prosí vládu o urychlenou pomoc. A taky touží po míru. Jejich výzva, spíš než encykliku Pacem in terris, připomíná Chamberlainův Peace for our time. Jejich heslo „Za spravedlnost a za mír“ může též pamětníkům připomínat nápis ZA SOCIALISMUS A ZA MÍR, který po léta zdobil komunistické Ministerstvo vnitra v Praze na Letné. Všichni ti tři laičtí geopolitici k míru a socialismu inklinují. Kavan byl léta členem Labour party a také ČSSD; Hořejší vystupoval systematicky proti NATO a za práva Ruska na východní Ukrajinu, a protiamerickými postoji je znám i zelený neomarxista Matěj.

Na tvůrce mírové iniciativy má vedle jejich protiamerických postojů vliv i určitá popletenost. Hořejší, například, byl během korónové epidemie zasažen panikou, která silně otupila jeho soudnost; prosazoval přehnaná opatření a svými kolegy byl dokonce usvědčen z ignorování rozdílů mezi slizniční a systémovou imunitou (zde). Strach, ať již z epidemie nebo z války, je největším nepřítelem rozumu. U Matěje jde možná navíc o upoutání pozornosti publika; je celým srdcem bavič, ale také chce působit na veřejnost vážnými tématy, jako když radí, aby lidé méně jedli a měli ještě méně dětí (zde).

U pana Kavana napadají i další motivy. Jako emigrant se za komunismu v Londýně stýkal s českými diplomaty, kteří přirozeně pracovali pro StB. Když se jeho styky roce 2001 provalily (zde), tvrdil že ho nenapadlo, že diplomaté mohou být agenty StB. Přes svou údajnou naivitu se mohl stát ministrem zahraničí, a ještě se mohl podílet na aféře zmizení mnoha tajných dokumentů (zde). Žádný z oněch třech tvůrců defétistické iniciativy, kterou lze nazvat „Mír Putinovi“, se nemůže vymlouvat na nízkou inteligenci, jde o molekulárního biologa a dva profesionální politiky. Populistické propojení války s poklesem životní úrovně nesvědčí o naivitě iniciátorů.

Tito iniciátoři chápou, že vyzývat napadenou Ukrajinu k míru nebo uznávat status quo znamená schválit Putinovi jeho územní výdobytky. Ať jsou jejich motivy jakékoli, jejich akce je podporou země, která představovala největší hrozbu míru již od skončení Druhé světové války a která zůstává takovou hrozbou i dnes. Tato iniciativa, pod kterou se již mnozí komunisté podepsali, otevírá legitimní prostor pro podporu expanzivního Ruska.