Koronová situace se vyvíjí podobně
v Česku i v Izraeli, kde žiji. V obou zemích je podobně
obyvatel, i podobně identifikovaných nemocných, v obou zemích byly zavřeny
školy a restaurace a byl vyhlášen zákaz zbytečného vycházení. Dne 20. března
večer bylo v Česku identifikováno 833 nakažených a v Izraeli 705, počet
vážných případů činil v obou zemích asi 1% zjištěných nakažených. V Česku nebyla zatím ani jedna oběť a v Izraeli zrovna ten večer zemřel první pacient, 88
letý muž, který trpěl
současně více neduhy včetně nedávného infarktu. Aniž bych chtěl koronu podceňovat, věnuji se dále několika tvrzením týkajících se jádra
problému, i když některá tvrzení vypadají jako truismy a některá jako paradoxy.
Staří a nemocní jsou slabší
U většiny těžkých případů v Izraeli šlo o
lidi ve věku 69 a více, trpící většinou dalšími neduhy. Letalita na koronu roste
zhruba dvakrát na každých 10 let věku (podobně jako u chemické reakce, která se
dvakrát zrychlí na každých 10 stupňů), takže je-li pro 40 leté letalita rovna L,
je pro 50 leté 2L, pro 60 leté 4L, pro 70 leté 8L, pro 80 leté 16L a pro 90
leté 32L. Budou-li starší nebo nemocní po dobu epidemie v izolaci, bude počet
úmrtí na koronu nulový.
Demokracie má inherentní nedostatky
v rychlém řešení technologických problémů
Kupodivu i v rozvinutých státech panuje
nepochopitelný zmatek v získávání a zavádění testů do praxe. Dokonce ani
slavné americké instituce CDC (Center for Disease Control and Prevention) a FDA
(Food and Drug Administration), kontrolované státem, se nebyly schopny
dohodnout na jasném postupu. Není jasné, kdo je schopen testy dodat anebo je provozovat.
Podobné problémy lze vidět v Česku i v Izraeli. Problémem mohou být konkurenční boje mezi
několika institucemi, lobbing a snaha mnoha organizací rychle vydělat, a složité
regulace, které jsou v klidných dobách nezbytné, ale v době války či
epidemie překážejí. V neposlední řadě, je mnoho prolhaných a neschopných politiků,
ale chybí vůdci.
Počet zjištěných nakažených nemůže být větší
než počet použitých testů
Světová média si libují v senzačních
titulcích o rostoucím počtu nemocných, ale často si neuvědomují, že počet
zjištěných případů musí růst s počtem testů, které se podaří zdravotním
autoritám získat. Například, 15. března přibylo v Izraeli 65 nových
případů a 16. března již 102, ale nemělo to být důvodem k panice, protože
počet vyhodnocených testů vzrostl v těchto dnech z méně než 1000 na
2150. Počet kladně vyhodnocených testů sám o sobě neřekne nic a neměl by vést
novináře k žádným prohlášením a politiky k žádným rozhodnutím.
Měření počtu onemocnělých může charakterizovat
víc ty, kteří měří, než ty, kdo jsou měřeni
Když směrnice nařizuje používat testy spíše u
těch, kteří mají typické příznaky korony, bude počet nalezených případů vyšší,
než kdyby se testovaly i jiné skupiny. Jestliže se testující zaměří hlavně na
pacienty s vážnými zdravotními problémy, bude automaticky počet zemřelých
ve skupině větší, než kdyby se zahrnuli i méně problematičtí kandidáti. Podle
přístupu měřitelů lze tak dojít ke zcela odlišným hodnotám počtu nemocných i
procenta zemřelých. Plošné nasazení mnoha testů na všechny skupiny obyvatel dá
samozřejmě věrnější výsledky, protože částečně zachytí i ty, kteří jsou
nakaženi ale bez příznaků, a taky umožní odhadnout celkové vystavení obyvatel
viru a míru jejich imunizace. Velké rozdíly v počtu nemocných a zemřelých
v různých zemích mohou být částečně vysvětleny zmíněným výběrovým efektem;
vliv mohou mít i rozdíly v použitých testech anebo i rozdíly mezi kmeny
koronaviru, který rychle mutuje.
Je otázka, zda se někdy podaří vysvětlit
rozdíly například mezi Itálií, Francií a Německem; procento zemřelých mezi
identifikovanými nemocnými zatím činilo v těchto státech asi 8.5, 3.5 a
0.3. Italskou hodnotu bude třeba určitě snížit. V epicentru onemocnění
otestovali Italové celou vesnici s 3300 obyvateli (zde).
Zjistili 3% nakažených, které oddělili; po dvou týdnech se objevilo dalších
0,25% a pak již nic. Polovina nakažených v epicentru neměla příznaky a
letalita byla jen 1%, což je hodnota nalezená v Jižní Koreji.
V příštích 12 měsících zemře v Česku více
než 100 000 lidí
Mnoho lidí to překvapí. Stejné tvrzení platí
pro Izrael. Ve většině států zemře ročně asi 1% obyvatel (jeden ročník ze sta
ročníků), takže z deseti miliónů je to asi 100 000. V Itálii to dělá
asi 600 000 ročně a v Číně 14 000 000. Oběti korony se samozřejmě
v takových počtech mohou ztratit. Bylo by zajímavé po skončení epidemie
zjistit, jak se projevila na měsíční a roční mortalitě v Itálii; není
vyloučeno, že mnoho ze zemřelých by vlastně stejně brzy zemřelo, takže roční
úbytek nebude příliš patrný.
Všeobecně se odhaduje, že počet nakažených je
minimálně desetkrát větší než počet pozitivně testovaných. Onemocnělo-li v Česku
do 20. března 774 lidí na koronavirus, a zemřel-li méně než 1 člověk, je
letalita mezi diagnostikovanými méně než (1/774=) 0,13%. Podobně,
v Izraeli je to 20. března večer (1/705=) 0.14%. Předpokládáme-li, že na
každého diagnostikovaného je deset nezjištěných nakažených, bude letalita v Česku
nebo Izraeli menší než 0,015%. V Jižní Koreji nasadili velké množství
testů (316 000 do 20. března, zde)
a asi zachytili většinu lidí s příznaky (8652), zemřelo tam 94 lidí, což
dělá 1,1% zemřelých z kladně testovaných. Je-li počet nakažených desetkrát
vyšší, je korejská letalita 0,11%. Ať již vezmeme českou nebo korejskou
letalitu, tzn. hodnoty mezi 0,01% až 0,1%, nepůjde o víc, než je obvykle
udávaná letalita 0,1% pro chřipku.
Jsme v rukou odborníků?
Je jasné, že v případě jakékoli epidemie
je třeba jednat rychle a účinně. Bez ohledu na cenu je třeba rychle nalézt
nakažené a izolovat je (dosaženo v Koreji), a ještě lépe je proměřit infikovanost
celé populace (neuděláno nikde, ani v Koreji). Ať jsme kdekoli mimo Jižní
Koreu, musíme se spoléhat hlavně na pomoc Boží, protože buď nás postihnou
neduhy totality anebo výše zmíněné problémy demokracie.
Například u nás v Izraeli, jedním
z odpovědných činitelů je ředitel ministerstva zdravotnictví Moshe Bar
Simantov, který si pro efekt utírá mikrofon před projevem k národu dezinfekcí;
před několika dny se nechal slyšet, že je zbytečné testovat lidi bez příznaků,
jelikož lze očekávat negativní výsledek, a po několika větách varoval před
lidmi bez příznaků, jelikož jich je mnoho nakaženo. V Česku je podobným činitelem předseda krizového štábu Roman
Prymula, který v době čínské korony věří na tradiční čínské léčitelství a
jeho šéfem je zpěvák co studoval sociální vědy Adam Vojtěch.
Závěrem
Bát se nemusíme korony, ale diletantů mezi
politiky, kteří řídí naše životy, a taky nízké úrovně technické a přírodovědné
vzdělanosti našich spoluobčanů. Ti všichni mohou během krizových událostí jako
je korona podlomit náš kapitalismus a naši demokracii.
Žádné komentáře:
Okomentovat