Pod palbou a bez zájmu médií – na jižní Izrael dopadly stovky raket – proti Izraeli je to ale nepoužitelné a tak to média ignorují

Izrael se v posledním roce rozhodl nenechat se zatáhnout do konfliktu s Gazou, neboť celou svou pozornost a většinu sil koncentruje na severní hranici, kde číhá Irán a jeho syrští a libanonští spojenci. V Gaze vládnoucí teroristická skupina Hamás si toho je vědoma a využívá toho až na hranici sebevraždy. V létě začali obyvatelé Gazy vypouštět na Izrael zápalné balóny a do dneška spálili 60 km² parků  a  lesů  na  izraelské  straně hranice s Gazou. Srdce se svírá  při pohledu na ohořelé  želví krunýře.
Izrael ale zarytě trval na tom, že se chce s Hamásem dohodnout na příměří. Hamás tedy začal organizovat desetitisícové pochody proti hranici s cílem proniknout do Izraele a tak se vrátit „domů“.  Po celé měsíce odsuzoval celý svět legitimní snahu izraelských vojáků zabránit teroristům v průniku přes hranici jako nepřiměřenou obranu. Palestinský president Abu Mazen odsuzoval Hamás za to, že uvažuje nabídky sionistů k příměří a zastavil financování elektřiny v Gaze. Egypt a další „umírněné arabské státy“ přemlouvají Hamás, aby izraelské výpalné přijal, a Izrael prosí, aby měl s horlivým Hamásem strpení. Hamás mluvil o příměří a zároveň střílel rakety na celý izraelský jih, včetně Beer Ševy. Izrael však zahájil masivní dovoz nafty do elektrárny v Gaze a všech potřeb pro civilní obyvatelstvo.

Měsíce již všechen světový tisk odsuzuje nepřiměřené akce Izraele. Angela Merkelová se například nedávno nechala slyšet, že Izrael ztratí evropskou podporu, když si dovolí vyklidit beduínské násilníky, kteří se zmocnili izraelské půdy v okolí Maale Adumim. Hamás se oprávněně cítil povzbuzen a před týdnem prohlásil, že izraelské nabídky k míru uváží pod podmínkou, že Izrael okamžitě zaplatí 50 miliónů dolarů. Izrael to neodmítl, a předevčírem přijel do Gazy Katarský emisar s několika kufry plnými dolarů pro platy funkcionářů Hamásu. Přesto však jsem dnes odpoledne slyšel po delší době v práci opět sirénu a musel jsem se odebrat do krytu, a to dvakrát. Náš ochranný systém zřejmě zpozoroval rakety letící směrem na Omer u Beer Ševy, kde pracuji, a varoval nás. Máme 60 vteřin na cestu do krytu, lidé blízko Gazy však mají jen 5 vteřin. Aby zlepšil své vyjednávací pozice s Izraelem, rozhodl se dnes odpoledne Hamás vystřelit na Izrael 300 raket, přičemž zničil několik domů a zasáhl autobus; byl jeden těžce raněný a několik lehce. Zkoumal jsem ohlasy světových médií, která vždy tak rychle referují o nepřiměřené Izraelské obraně, ale žádné výrazné ohlasy v New York Times, Guardian, BBC, CNN a dalších jsem nezaznamenal. V Mladé frontě, Lidovkách či Blesku se zmínky objevily až k půlnoci.

Vždy stejná písnička: sebeobrana Izraele je okamžitě odsouzena, ale je-li Izrael napaden a přiměřeně se nebrání, nikoho to nezajímá. Je známo, že o holokaust se New York Times nezajímal. Poučení pro Izrael je jasné: zůstat v pozornosti médií a na živu, raději než nepozorovaně zemřít.