Evropští humanisté by měli vědět, do čeho jdou, když plánují vytvoření velké islámské menšiny v evropských zemích. Příkladem společnosti, na níž lze studovat výhody a nevýhody velké muslimské menšiny je Izrael.
Muslimové tvoří v Izraeli 17% obyvatel. Mají vyšší životní úroveň než muslimové v jiných zemích a žijí v bezpečí demokratické společnosti západního typu. Jsou zproštěni povinné vojenské služby (mohou sloužit dobrovolně) a i jinak jsou pozitivně diskriminováni, včetně přednostního přijímání na vysoké školy. Ke státu, který jim umožňuje důstojný život, nepociťují vděčnost,
a ani nevykazují žádnou loajalitu. Stát vděčnost ani loajalitu nevymáhá, jen se snaží předcházet teroristické činnosti. Asi dvě třetiny muslimů volí arabské strany, komunistického či islamistického zaměření, a poslanci arabských stran aktivně vystupují proti izraelskému státu jak na půdě parlamentu, tak mimo Izrael. Muslimové využívají plně všech sociálních vymožeností, které jim demokratický stát nabízí, a taky svých demokratických práv, která jim umožňují tomuto státu škodit. Muslimští muži mají často více manželek, s nimiž oficiálně nejsou sezdáni anebo jsou s nimi rozvedeni, a užívají sociální dávky ode všech svých dětí a manželek. Muslimové, především Beduíni, využívají snahy Izraelských úřadů vyhnout se konfliktům s „menšinami“, a často provozují vydírání ve formě „ochrany“ objektů (výpalné), a beztrestně zabírají tisíce hektarů půdy v Negevu pro ilegální výstavbu. Neplánovitě muslimové škodí svými chaotickými zvyky, katastrofálními dopravními nehodami, a obecnou kriminalitou. Plánovitě škodí například systematickým zapalováním lesů. Když asi před rokem přišla policie v beduínském městě Rahat u Beer Ševy zatknout obchodníky, kteří prodávali drogy dětem v místní škole, celé město spontánně napadlo policii a vznikly několikadenní nepokoje. Muslimové nepromeškají žádnou příležitost uškodit státu či znepříjemnit svým židovským sousedům život. Ampliony na jejich mešitách jsou nastaveny na maximální hlasitost, tak aby arabské modlitby pronikaly ve dne i v noci do co nejvíce židovských domácností, a v pátek navíc vysílají výzvy k zabíjení židů a jiných nepřátel. Izraelští muslimové se ztotožňují se svými palestinskými a jinými muslimskými bratry, bojují proti tzv. izraelské okupaci a podporují bojkot Izraele ve světě. Při průzkumech veřejného mínění podporují izraelští muslimové teror ve stejné míře jako jejich bratři v jiných zemích. Když na Izrael dopadaly irácké rakety, muslimové stáli na střechách a radostně tleskali. Když byl New York napaden Al Kaidou, demonstrovali muslimové v Izraeli na podporu Bin Ladena. Když nyní nastalo období zabodávání a přejíždění židovských chodců v izraelských ulicích, izraelští muslimové se plně zapojili vedle palestinských.
Tak to byly ty nevýhody velké muslimské menšiny ve státě. A výhody? Izraelská společnost je dobře imunizována proti islámu, a je i dobře adaptována proti pohromám všeho druhu. I za válečného stavu pokračují v Izraeli občanské svobody, fungují nezávislé soudy a mnohé další instituce, a hlavně kvete ekonomika. Ale Evropa si musí uvědomit, že s muslimskou menšinou lze žít jen s nasazením všech bezpečnostních a zpravodajských sil, a s odhodláním platit nezbytnou daň ve formě lidských obětí muslimskému chaosu, zločinu a teroru. Evropě však chybí dobrý zpravodajský a bezpečností aparát, a hlavně jí chybí odhodlání obětovat cokoli ze svého pohodlného života. Kromě toho dnes, na rozdíl od Izraele, nemá Evropa žádné náboženství a dokonce ani vlastenectví, které by mohla proti silné islámské ideologii postavit. Evropa není připravena se stát válečnou demokracií. Proto se Evropa musí v každém případě vzdát svých nesmyslných iluzí o multikulturalismu a soucitu s muslimskými uprchlíky.