Nad Tatrou se blýská, ale Slovensko se ze spánku neprobralo – do čela státu se možná dostane komunista a navíc kamarád vrahů Jána Kuciaka

Někomu přijde tato hláška nadsazená, jelikož Komunistická strana již neexistuje a Kuciakovi nájemní vrazi Tomáš Szabó a Miroslav Marček nebyli Ficovými kamarády. Být komunistou je však osobní vlastnost, která nesouvisí se zrušením Komunistické strany či její prohrou ve volbách; Fico byl od mládí nadšeným komunistou (zde), zůstává dodnes obdivovatelem komunistické Číny a je předsedou strany dnes komunistům nejbližší. A jako vrahy označujeme všechny, kdo vraždu nařídili, plánovali, dopomáhali k ní a snažili se její vyšetřování mařit, a takoví patřili mezi Ficovy přátele (zde).

Rozhořčení veřejnosti po vraždě novináře a jeho snoubenky vedlo k odkrytí špiček korupčního ledovce, dříve nemyslitelného ve středoevropské zemi: mezi podezřelými a obviněnými jsou soudci, prokurátoři, policejní prezidenti, ministři vnitra a mafiánští podnikatelé – mnozí spojeni se stranou Smer. Kuciak psal o korupci těchto podnikatelů včetně Mariána Kočnera (zde), a též o vazbách mafie na představitele strany Smer včetně Roberta Fica (zde). Kočner se pokoušel Kuciaka zastrašit (zde) a jeho společnice Alena Zsuzsová posléze zorganizovala vraždu. Zsuzsová dostala za tuto vraždu 25 let, Kočner dostal 19 let za jiné zločiny, a jeho podíl na Kuciakově vraždě se má rozhodnout u odvolacího soudu; oba jsou navíc vyšetřováni v souvislosti s dalšími dokonanými nebo plánovanými politickými vraždami.

Ficova blízkost ke známým mafiánům je dokumentována (zde, zde, zde, zde); dokonce byl svého času sousedem Kočnera v luxusním bytovém komplexu Bonaparte (zde). Ficova levičácká strana Smer nyní vyhrála volby (22,9%). Pohled na šest dalších stran, které dosáhly pětiprocentní hranice není pro pravicového člověka veselý. Strana Hlas (14,7%) Petera Pellegriniho je vlastně odštěpkem Ficova Smeru, ale i vůdce strany OLANO (8,9%) Igor Matovič již v minulosti ukázal, že je s Ficovým Smerem ochoten spolupracovat. A dokonce i vůdce strany Progresívne Slovensko (18,0%) býval dříve poradcem poslanců za stranu Smer (zde). Pravicově vyhlížející Slovenská národná strana (5,6%) Andreje Danko má v programu udělat ze Slovenska nezávislý skoro neutrální stát, „něco jako Lucembursko“ (zde); pan Danko asi neví, že Lucembursko je v NATO. Povzbuzující je, že vůbec prošly dvě normální strany: Křesťanskodemokratické hnutie (6,8%) Milana Majerského a strana Sloboda a Solidarita (6,3%) Richarda Sulíka.

Některým lidem v Česku, zvlášť těm do leva inklinujícím, nedošla závažnost vraždy novináře v obci Velká Mača – na území bývalého Československa. Vraždy novinářů se obvykle konaly mnohem dál na východ – až tam někde v onom bájném Rusku, a aby se tito levicoví skeptici nemuseli znervózňovat, tak si Kuciaka vysvětlili jako hlupáčka co si hrál na novináře, přičemž náhodou rozčílil nějaké mafiány. Jestliže však byla mafie skutečná, tak byla skutečná i Kuciakova odvaha. Podobně kdysi snižovali levicoví skeptici čin Jana Palacha a dělali z něj naivního hlupáčka. V Česku je organizovaný zločin sice na nižší úrovni než na Slovensku, ale i tady je třeba mít se na pozoru, aby se různí oligarchové, lobbisté a ráthovci nevymkli kontrole, zvlášť ve světle pochybné minulosti a morální úrovně mnoha soudců a vysokých politických představitelů. Poctivé žurnalisty, stejně jako poctivé policisty a soudce, je třeba podporovat a ne zesměšňovat. Bez idealistických mladých lidí jako byli Kuciak a jeho snoubenka by společnost klesla na ještě východnější úroveň.

Doufejme, že nedávné volby neposunou Slovensko dál na východ. Hlavním tématem slovenské hymny je spánek slovenského národa a zároveň naděje že se ze spánku probere (zde):

To Slovensko naše

posiaľ tvrdo spalo.

Ale blesky hromu

vzbudzujú ho k tomu,

aby sa prebralo.

Nedávné volby naznačují, že k úplnému probrání ještě nedošlo.