16. 11. 2026

Zase na Letné – grandiózní rozmlženost – neví, co chtějí, ale nepřestanou protestovat, dokud to nedostanou

Na jaře tohoto roku se na Letenské pláni demonstrovalo na podporu komunistického prezidenta, a taky proti transparentnímu financování neziskovek a proti zestátnění televize (zde). Na podzimním opakování teď protestovali Minářovy chvilkaři hlavně proti zrušení televizních poplatků. Jako pozitivní vidím fakt, že tvůrci programu tentokrát brojili proti Motoristům méně než na jaře a že se ani jednou nezmínili o prezidentovi.

Hlavní hesla byla: Český národ povstal, Večerníčka nedáme (komunistického večerníčka si lidi zamilovali) a Ruce pryč od médií. Provolávalo se: Už-jsme-tady a Dě-ku-je-me (nevím komu). Taky zazněla obligátní „Motlitba má“ (ke komu vlastně se nejateističtější národ na světě kromě Severní Koreje modlí?). Pozváni byli zástupci divadelníků, podnikatelů, hluchoněmých, lékařů, filantropů, lesníků a zpěváků. Kulturní pracovníci v kulichách se objímali a líbali na jevišti (co tím chtěli ukázat?).

Organizátor protestní akce Mikuláš Minář hned na začátku odsoudil Babišovu „brutální demonstraci síly“. Babiše si nikdo normální vážit nemůže; jak kvůli jeho pochybné osobní historii, tak kvůli jeho hlouposti (viz jeho diskusi s dětmi o planetách zde), ale nijak brutální mi nepřipadá. Hlavní these Mináře ve vážné diskusi neobstojí. On říká: „Oni nemají nic než zlobu, hulvátství, brutalitu“ (kdo jsou oni?, kde je ta brutalita?). Prý že „Vládní koalice se mstí za prohrané volby“ (ale ona volby přece vyhrála, jinak by nebyla vládní), prý „Bojují nesmyslné kulturní války“ (ale to je přesně to co dělají zastánci nesmyslných televizních poplatků).

Podivná taky je snaha spojit Minářovo hnutí s událostmi v zahraničí. Babiš byl nesmyslně připodobňován s údajně nedemokratickými politiky v Srbsku a Maďarsku, a absurdně s údajně desítky let trvajícím režimem Trumpa. Pěstí na oko byla srbská studentka s palestinskou šálou, stejně jako její historka o 16 obětech režimu, protože prý onen režim způsobil pád jakési střechy, co těch šestnáct lidí zabila. Jakási prezidentka evropské federace žurnalistů Maja Sever pak vyhrožovala Babišovi „vysokou cenou“ když nepřestane škodit.  

Jako vždy, připojili se i divadelníci. Prý nějaké divadlo vstoupilo do stávky (kdo to pozná?), a vláda byla obviněna, že rozkládá nejen kulturu ale i přírodu (jak ničí kulturu a jak přírodu?). Jeden podnikatel obvinil vládu, že jednají jako mizerové (ale neřekl v čem?), že prý vláda válcuje opozici (ale kde, kromě voleb?). Prý vláda prosadila zrušení poplatků za tmy a narychlo ráno ve 4,36 (je to proti zákonu?), prý bez odborníků a bez veřejné diskuse (zničení Šumavy nebo nošení roušek schválila veřejnost a odborníci?).

Zaměstnanci Krkonošského národního parku ventilovali své soukromé spory, řka „Tato země není na prodej a my si ji nenecháme ukrást“. Zaznělo, že si brzy připomeneme 17. listopad 1989, kdy studenti pomáhali získat svobodu (já myslel, že svobodu nařídili moskevští reformisté). Všichni se shodovali, že o způsobu financování televize prý chtějí jednat ve dne a v klidu (opozice bude mít ve dne větší váhu?). Víckrát zaznělo, že vláda útočí na média, aby odvedla pozornost od vážnějších věcí (média tedy nejsou vážnou věcí, a proč tedy Minář nezdůrazňuje ty vážné věci a na média se nevykašle?). Prý se má táhnout za jeden provaz (to se táhlo i za Háchy i za Husáka i za Havla).

Minář prohlásil, že „Budeme demokracii stále více chránit“ (před kým a jak?), a vyzval všechny k polepení všech oken propagačními materiály dne 2. prosince (připomíná to komunistickou výzdobu oken). Nelogické bylo Minářovo reptání, že Babiš již není tím, kým býval; že prý již je pouhým stínem toho co býval, za 10 let se prý strašně změnil (takže podle Mináře býval dříve lepší?). Nejdramatičtějším momentem byla výhružka Mináře, že lidé třeba mohou přestat vládu poslouchat (není jasné co tím myslel), ale jeho vyvrcholením bylo: „já nevím jak vy, ale já toho mám dost“; lidi pak volali „má-me-to-ho-dost“. Pak Minář vyhlásil 4 body, které by se mají podepsat: 1) Už nikdy 4,36; 2) zahájit skutečný dialog s občany; 3) skončit se stylem 4,36; 4) odvolat Okamuru a oddělit ho od ministerstva obrany. Body 1 a 3 jsou shodné, a všechny jsou nesmyslné. Když nic jiného na historii Minářovy politické aktivity, tak tyto body jasně ukazují, že on nepatří v opozičním penále k nejostřejším tužkám.

Ozvala se i oprávněná kritika. Například zazněly kritické hlasy k nedostatečné obraně státu, ale ztratily se mezi nesmysly jako „armáda a televize jsou naše“ (mají se platit měsíční poplatky na armádu?). Protestní pouliční řeči v době, když se to smí, v podstatě nemají valný smysl. Prý přišlo 400 000 tisíc lidí (z fotek jsem odhadl 200 000 či méně). Avšak v demokracii se změna dosahuje politickou činností; i kdyby přišly na demonstraci čtyři miliony, tak to v demokracii nepřeváží těch šest milionů s jiným názorem, co nepřišlo. Protest, který je povolený, je vlastně zbytečný. Nedemonstrovalo se proti nedemokraticky zvolené vládě jako v mnoha zemích. Ani se nedemonstrovalo na podporu nenáviděné vlády jako za komunismu. Demonstrovalo se proti demokraticky zvolené vládě.

Mikuláš Minář vyzval k odporu proti vládě, i když podle svých slov bez použití palcátů a sudlic (zatím). Obchody se nedrancovaly jako v Paříži, a Palestinské vlajky nebylo vidět. Z násilí chvilkaře obvinit zatím nelze. Ale z nedostatku logiky ano – a to stačí k tomu, abychom zbystřili a začali být opatrní.

1 komentář:

  1. Většinou souhlasím, tentokráte ale musím oponovat. Jako argument postačí pohled na ty, kterými se Babiš obklopil. Navíc neskrývané sympatie k denunciantovi, úmyslně podhodnocený odhad demonstrantů na Letné...Nejsem obdivovatelem Milionů chvilek, v každém případě vítám jakýkoli odpor vůči estébákům ve vládě. O prezidentovi příště.

    OdpovědětVymazat