Dalibor Matušínský konstatuje, že nezávislost a objektivita jsou dvě různé věci, ale nezávislost zaručuje, že médium může být (tj. teoreticky smí být) objektivní, i když objektivitu nezaručuje, stejně tak závislost neznamená nutně neobjektivitu (zde). Samozřejmě „není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem“, jak říkávala babička Boženy Němcové. Kritika nebo hájení nějakého názoru ještě není neobjektivita. Fakt je, že žádné médium nemůže být názoru prosté. Otázka je, zda chceme, aby názory byly co nejblíž „objektivní pravdě“ nebo aby vyjadřovaly rovnoměrně názory diváků. Nejlepší odpovědí na všechny možné námitky a nejlepším řešením by bylo na každý jasný politický nebo jinak společensky důležitý názor nechat zaznít názor oponentů v jeho nejlepší formě (bez ironie, bez diskriminačního výběru mluvčích); problémem pak se samozřejmě stává to, kolikrát se nechal ten který názor zaznít. To by měla vyhodnocovat ona nezávislá (kde ji vzít?) televizní rada nebo TV board.
Způsob financování nemusí být rozhodující. Izraelská veřejnoprávní televize (Kan 11) zrušila poplatky v roce 2015, ale levicová zůstala stejně jako byla předtím, přestože vláda zde je již celá desetiletí pravicová. České stanice Prima, Nova a ČT, mající všechny zhruba stejnou sledovanost, čelí všechny občasným stížnostem na nevyváženost; proti soukromé Nově a Primě jsou spíše vznášena obvinění z populismu, a to ze strany levicových subjektů; u veřejnoprávní ČT jde o stížnosti na levicové sklony, a to ze strany skoro až poloviny občanů (AI má v této otázce potíže s přesným číslem). Nemám velkou zkušenost s televizí v Česku (žiji v Izraeli), ale před pár dny jsem shlédl zcela náhodně publicistický pořad „Učitel dezinformátor“ na ČT o případu učitelky, která žákům během vyučování vykládala, jak Ukrajinci stahují z kůže Rusy (zde), a v pořadu probíhá diskuse se středoškoláky o tom, jak rozpoznat dezinformaci. Žáci jsou žádáni, aby dali příklady dezinformace „třeba“ z doby covidové epidemie, z čehož žáci pochopili, že námitky proti očkování patří mezi dezinformace. Jedna žákyně zmínila učitelku: „vnucovala nám názor, že proticovidová vakcína má v sobě sajrajt a že se nemáme očkovat“. Takže evidentní lež o stahování lidí z kůže a názor na škodlivost covidové vakcíny pro děti jsou zde stavěny jako dva rovnocenné příklady dezinformace (mimochodem, ukazuje se, že covidová vakcína zabila asi třikrát víc lidí než sám covid, zde).
Různé způsoby financování mohou zlepšit kvalitu některých pořadů, například snížením závislosti na reklamě. Objektivita, nezávislost, kulturnost, kvalita, korektnost, to vše jsou hezká slova. Avšak nejdůležitější zůstává pluralita názorů, názorů na cokoli, nejen v oblasti politiky, ale i vědy a kultury. Od konkurenčních médií žádnou objektivitu očekávat nelze; média by občas měla být veřejně hodnocena nezávislými subjekty, například složenými z odborníků a také z představitelů politické opozice i koalice. Je mi jedno, jestli je televize veřejnoprávní nebo nezávislá, určitě by ale měla být v rámci možností rozumná.
Díky za úvahu pane Guttmanne. V českém prostoru (viz neskutečná stávková vlna, aby prý média zůstala nezávislá) ale vládě šlo o zrušení poplatků. A to právě proto aby, když už není možné zajistit objektivitu zpráv pro všechny, tak ať alespoň ti, kteří zprávy ČT (i jiné její duchaplné pořady o jídle, vaření či farmaření) nesledují, nemusí za to poplatky platit. To bylo meritem věci. Další věci, jako je skoncování s nehospodárností, kliky s herci, režiséry, komentátory či přemrštěné platy a odměny manažerů byly taky dobré, ale vedlejší. A co se týče té rozumnosti - víte, že rozumnost, jako výsledek zkoumání a hledání pravdy, se dnes už nenosí. Pro lidi je rozumné to, co odpovídá jejich pohledu na svět. Probruselsky a protibabišovsky orientovaným lidem ČT vyhovuje, jiným ne a tak se na ní prostě nedívají (můj případ). O nic nejde, jen o těch nesmyslných 205 Kč/měsíc pro občany a tisíce Kč pro firmy (jak by zaměstnanci televizi v práci sledovali..)
OdpovědětVymazat