16. 3. 2020

Koronavirus unikl z čínské laboratoře – je ale méně nebezpečný než informační mlha kolem něho – svět se zcela zastavil ne kvůli koroně ale kvůli panice


Média dramaticky informují o každém dalším nakaženém a o rostoucím počtu obětí. Politikové a další veřejní činitelé po celém světě se předhánějí ve vymýšlení dalších exotických opatření. Jakoby neviditelná ruka paniky chtěla ochromit normální život a hospodářství západního světa. Co budeme dělat, když se objeví virus s 99% úmrtností, nebo když nastane zemětřesení na více místech světa, nebo když dopadne asteroid?

Několik údajů na uklidnění
Pravidelným vlnám chřipky se připisuje ročně kolem 4 miliónů vážně nemocných a 400 000 obětí. Současná korona zatím (do 12. března, podle Světové zdravotní organizace, WHO) postihla kolem 125 000 lidí a údajně si vyžádala asi 4600 obětí během asi dvou měsíců. I kdyby měla epidemie pokračovat stejným tempem, sotva se vyrovná obyčejné chřipce. Navíc korona (COVID-19) téměř nepostihuje děti, na rozdíl od chřipky.

Ke 12. březnu zemřelo 3,7% lidí, u nichž byl koronavirus identifikován. Podle různých odhadů je počet infikovaných 30 až 100 násobně větší než počet identifikovaných, neboť většina infikovaných nemá téměř žádné příznaky, a většina lidí na světě se nemocnici raději vyhne, ať již kvůli nízké úrovni (Rusko) nebo vysokým nákladům (USA). Úmrtnost by tak činila 0,04 až 0,1%, což není více než u chřipky.

Prasečí chřipka v roce 2009 zasáhla více než 700 milionu lidí a padlo jí za oběť 150 000 až 575 000 lidí, což dnešní COVID-19 sotva zvládne. 

Co je koronavir
Většina virů, stejně jako bakterií, provázela všechny organismy včetně člověka od jejich vzniku a většina člověku neškodí, anebo mu dokonce dlouhodobě prospívá. Až 8% lidské DNA pochází z virů. Viry se dělí do několika skupin podle typu nukleové kyseliny. Dvouvláknovou DNA má například herpes virus, jednovláknovou DNA má psí parvovirus, dvouvláknovou RNA má například rotavirus (dětský průjem), a jednovláknovou (+) RNA mají viry spalniček, příušnic či vztekliny; kladné vlákno znamená, že virová RNA může rovnou sloužit jako informační RNA pro přepis na protein. Mnoho nemocí je způsobeno viry, které mají jednovláknovou (-) RNA, tzn., že jsou komplementární k RNA sloužící jako informační RNA. Sem patří například viry eboly, spalniček, příušnic, vztekliny, běžné rýmy, obrny, chřipky, a SARS i COVID-19. Poslední dva jmenované jsou příbuzní a jejich RNA mají kolem 80% shodných sekvencí; patří mezi koronavirusy, kteří kolonizují savce již po desítek miliónů let, a to především netopýry.

Jak se korona dokazuje
Jednoduchý test nebyl dosud k dispozici. Na obvyklé byrokratické schvalování není čas, většina států si vyvíjí svoje testy skoro na koleně. WHO zveřejnila seznam uznaných referenčních laboratoří v 15 státech světa. Většinou se v nosním či krčním výtěru hledá ribonukleová kyselina (RNA) koronaviru; ke vzorku se přidá kousek DNA komplementární k RNA korony typu KOVID-19 (primer) spolu s enzymem (reverzní transkriptáza, RT), který prodlužuje přítomnou DNA za předpokladu, že se ve vzorku nalézá komplementární RNA, tzn., když je ve vzorku KOVID-19. Vzniklá DNA se pak nechá mnohokrát namnožit pomocí běžného systému PCR (polymerase chain reaction), přičemž se tvoří fluorescenční signál, který se měří. Citlivost metody se odhaduje na 70%, což znamená, že 30% nakažených není metodou potvrzeno. Podle některých zdrojů jen 30-60% nakažených je RT-PCR testy identifikováno napoprvé, zatímco CT plic má prý pro odhalení korony citlivost 90% (viz zde).

Teprve v posledních několika dnech se objevují komerční nabídky jednoduchých testů, které během 15 minut údajně odhalí přítomnost protilátek proti koroně v krvi pacienta (viz zde); citlivost testu je údajně 89% a specifičnost 91% (9% pozitivních výsledků je falešných). Nevýhodou testu je, že těsně po nákaze není v těle dost protilátek.

Úmrtnost
Fámy o zahlcených krematoriích lze vyvrátit jednoduchým výpočtem. Provincie Hubei v Číně, kde koronavirus nejvíce řádil, má asi 60 milionů obyvatel, stejně jako Itálie. Ročně normálně zemře asi 1% lidí (jeden ročník ze zhruba 100 ročníků), tzn. asi 600 000 ročně, a denně to dělá 1643 lidí. I při denním přírůstku 250 zemřelých jde jen o 15% narůst nad normál, což se sotva pozná.

Podle některých údajů roste úmrtnost u lidí s identifikovaným COVID-19 s věkem geometrickou řadou zhruba dvakrát na každých 10 let věku: 1% pro věk 40 let, 2% pro věk 50 let, 4% pro věk 60 let, 8% pro věk 70 let a 16% pro věk 80 let. Předchozí epidemie korona virů, SARS  a MERS, též postihovaly spíš lidi starší a nemocné. SARS (v letech 2002-2003) vykazovalo 10% úmrtnost z identifikovaných případů, a MERS (v letech 2012-2019) 39%, ve srovnání s 3,7% pro COVID-19. Ohledně srovnání s chřipkou, jen ve Spojených státech mělo za poslední rok asi 35 miliónů Američanů chřipku, hospitalizováno bylo 180 000 a na komplikace zemřelo 34 000 (viz zde), což dává úmrtnost 0,1% z postižených ale 19% z hospitalizovaných; chřipkový virus sice většinou nebyl biochemicky identifikován, ale jde o zajímavé srovnání. Dnešní COVID-19 se zkrátka nezdá být nebezpečnějším než dosud známé chřipkové a koronavirové epidemie.

Zveřejňované statistiky
Obtížně lze vysvětlit rozdíly v různých státech. Například Čína má úmrtnost 3.9%, zatímco blízká Jižní Korea jen 0.8%. Korea údajně nešetřila na testech a tak možná včas oddělovala nemocné od zdravých, kromě toho, že se dovede mnohem lépe postarat o nemocné.

Srovnání Iránu (354 mrtvých a 9000 nemocných) a sousedního Turecka (1 nemocný) naznačuje, že Erdogan zakázal cokoli o nemoci zveřejňovat, aby se nenarušily příjmy z turistického ruchu. Do 11. března bylo Turecko jediným státem, kde nebyl hlášen ani jediný případ (zde), ale nikdo si toho nevšiml. Nízké počty v Rusku mohou souviset s cenzurou a i s nedostatkem testů.

Francie měla (ke 12. březnu) úmrtnost na koronu 2.1% (48 z 2269), zatímco sousední Německo 0.2% (3 z 1567). Ještě větší rozdíl, 6.6% (827 z 12462) vykazuje Itálie. Část rozdílů lze hledat v různých typech použitých testů, a ještě větší vliv musejí mít pravidla rozhodující o tom, u kterých lidí se má přítomnost viru testem (ne neomezeně dosažitelným) vůbec sledovat.

Otázka je, zda ona úmrtí, například 250 denně v Itálii, lze poznat ze statistiky nadměrných úmrtí ve srovnání s předchozími měsíci. Možná, že umírají lidé, kteří jsou tak nemocní a slabí i z jiných důvodů, že by zemřeli i bez korony a přírůstek 250 vůči předchozím měsícům pozorovat nelze.

Panika politiků
Jeden německý virolog se 2. března zmínil, že virus může zasáhnout 60% lidstva, a Angela Merkelová to za dva dny veřejně předělala na to, že virus může zasáhnout 60% Němců a mnoho jich zabít. Místo, aby veřejnost uklidnili, politikové se všude snaží ukázat svou předběžnou opatrnost, stejně jako v předchozí kampani ohledně nemoci šílených krav, na kterou se již zapomnělo, anebo v současné kampani proti globálnímu oteplování. Koronová kampaň opět ukazuje, že svět nemá státníky a vůdce, ale jenom poslušné papoušky, kteří se snaží nevybočit z řady, a držet se v davu spolu s elitou médií a Hollywoodu.

V situacích jako je tato si občan (v každé demokratické zemi) uvědomí, že je v rukou sice demokraticky zvolených, ale nevzdělaných a dost neschopných politiků. Politikové sice vyhlašují stavy nouze, ale neorganizují komise odborníků na řešení problémů. Západní státy mají tisíce vynikajících vědců ve všech oborech, ale kolem politiků jsou psychologové a manažeři místo fyziků, mikrobiologů, atd.

Vždy znovu je šokující rozpor mezi možnostmi špičkové vědy a neschopností praktické politiky. Politikové mají své poradce na image a na public relation, ale vědou celkem pohrdají, i když kdysi třeba studovali; Merkelová zapomněla na svá chemické studia stejně jako na své nadšené svazáctví. Poradci politikům vždy poradí, že se nevyplatí riziko být jiný, a že je lepší se třeba i mýlit – s ostatními. V případě dnešní korony by moudrý politik podpořen vědci rozhodl, že v domácí izolaci mají zůstat pouze nemocní a staří, zatímco ostatní mají pouze snižovat pravděpodobnost nákazy sebe a jiných. Místo toho zastavili politikové život na celém světě, a vše strnulo jako v pohádce o Šípkové Růžence. Nezdá se, že by byl na obzoru princ, co nás probudí.

Vyhlídky
Počet nových případů i počet úmrtí v Číně rostl od 20. ledna, prošel maximem kolem 24. února, a směrem ke 13. březnu již klesá (zde). V Jižní Koreji byl průběh podobný, i když nárůst začal o měsíc později (zde). V Evropě a Americe se ještě vývoj k maximu nedostal; nastane-li za měsíc, lze čekat ještě jednou tolik zemřelých jako dosud, takže celkem by počet obětí této epidemie narostl na 10 000. Počet lidí identifikovaných jako nakažených však poroste více, neboť na trh se dostane mnoho nových testů, takže může být zjištěno 500 000 „nakažených“. Skutečně nakažených však možná bude 5 až 15 miliónů; čím více jich bude, tím lépe bude společnost imunizována proti eventuální příští vlně, jestli taková přijde.

Čínský původ katastrofy
Nejprestižnější vědecký časopis Nature psal 23 února 2017 o biologické laboratoři v hlavním městě provincie Hubei, Wuchan, kde se mají studovat nejnebezpečnější patogeny (zde). Mělo jít o první z pěti až sedmi laboratoří plánovaných v Číně do roku 2025. Laboratoř, která má vydržet nejsilnější zemětřesení, se měla soustředit na nově se vynořující nemoci a skladovat vyčištěné viry, včetně viru SARS. Nature dále psal, že laboratoř v městě Wuchan vzbuzuje mimo Čínu obavy z úniku patogenů a připomněl, že SARS virus již mnohokrát unikl z vysoce bezpečnostní laboratoře v Pekingu. Nature zdůraznil, že kultura otevřenosti, která v Číně chybí, je pro bezpečnou práci takové laboratoře nezbytností. Dále vědci v článku tvrdili, že budování více takových laboratoří v Číně vyvolává obavy z vývoje biologických zbraní Čínou.

Tři roky po zveřejnění článku v Nature vznikla v Číně epidemie koronaviru, která se údajně rozšířila z tržiště s masem, které je zcela náhodou blízko oné virové laboratoře. Tržišť s masem psů, luskounů a dokonce netopýrů je v Číně nepočitatelně; otázka je, jaká je pravděpodobnost vzniku epidemie zrovna na tom tržišti, které je blízko virové laboratoře? Propuknutí této epidemie kupodivu též koncem minulého roku předcházelo oznámení čínských vědců o nálezu nového koronaviru u netopýrů.

Článek v Nature se zmiňuje o systematických únicích virů z čínských laboratoří. Částečně jde asi o nedbalost a zmatek, které jsou typické pro komunistické země, ale důvody obsahují i rysy specifické pro čínskou kulturu. Pokusná zvířata se z laboratoří po skončení pokusů občas ocitají na trhu s masem, jakkoli se nám to na Západě může zdát fantastické (zde). Místo, aby zvířata byla spálena, zaměstnanci si občas přivydělají jejich prodejem na místní trh. Aby odvedli pozornost od těchto nehod, Číňané raději podporovali počáteční pověsti o pojídání pangolinů, hadů a netopýrů ve své zemi. 

Víme, že appeasement je hlavním prvkem v politice Západu vůči teroristům, ať nacistickým, islamistickým nebo komunistickým. Editor časopisu Nature připsal v lednu před starý článek v internetu poznámku, v níž se od implikací článku distancuje. Naši protivníci samozřejmě cítí naši slabost, a podle Goebbelsova receptu na nás útočí opakovanými lžemi; mluvčí čínského ministerstva zahraničí prohlásil 12. března (zde), že to byla americká armáda, kdo vnesl koronavirus do města Wuchan, kde epidemie začala.

Západ by se měl probudit
Virus je méně nebezpečný než informační mlha kolem něho, podobně jako u dalších údajných katastrof z nedávné doby, včetně neexistující epidemie nemoci šílených krav a neexistujícího antropogenního oteplování. Na předchozích kampaních někdo vydělal: v případě šílených krav to byly evropští chovatelé krav vůči britským, v případě oteplování to jsou výrobci alternativních energií. Jestli někdo vydělá na této epidemii, nebudou to západní státy. V každém případě koronavirus přišel z Číny, kde se zločinnou nedbalostí komunistického čínského režimu (anebo z jiného důvodu) dostal do lidské populace. Lidé trpící virem levičáctví samozřejmě Čínu pochválí za vzorné zvládnutí epidemie, ale všichni by nyní měli využít nuceného zastavení a zamyslet se nad velkým vlivem čínského režimu nad celým světem.

Výroba se převádí do Číny, výrobky ztrácejí kvalitu, Západ ztrácí schopnost být soběstačný, čínská komunistická propaganda, spolu se západní levicí, může postupně omezit všechny svobody. Politická korektnost a zelená opatření na západě pomáhají Číně a ničí akceschopnost západní civilizace. Globální hrozby, jako jsou epidemie a přírodní katastrofy, lze zvládnout pouze s nasazením všech nejlepších sil a tradic Západu, s nasazením vědy a využitím svobody. Západní státy by měly své vlády doplnit štáby odborníků připravených řešit všechny potenciální problémy. K soudní, výkonné a zákonodárné složce by měla být nějak zákonem přidána vědeckotechnologická složka.

Přijdou další pohromy, a aby nebylo hůř, Západ musí využít svou ekonomickou, vědeckou a i morální nadřazenost nad Východem a Jihem, aby zachránil další rozvoj. Západ se musí sjednotit uvnitř, sebrat odvahu a pak donutit Jih k omezení porodnosti a Východ k přijetí západní slušnosti a přesnosti.

2 komentáře:

  1. Dobrý den, pane Guttmanne, chci se zeptat, zda se dá z vývoje minulých epidemií způsobených koronaviry usuzovat průběh současné epidemie. Děkuji a jsem s pozdravem. Dalibor Hába

    OdpovědětVymazat
  2. SARS a MERS měly značně jiný průběh než současná epidemie COVID, takže zkušenosti z nich sotva pomohou. Sice nejsem epidemiolog, ale věřím, že průběhy minulých chřipkových epidemií by mohly v různých odhadech pomoci.

    OdpovědětVymazat