2. 12. 2015

Klima versus islám v Paříži – liberální západ chce bojovat proti klimatu raději než proti islámu

Západní demokratický svět ohrožovaly ve dvacátém století dvě skutečně globální hrozby, nacismus a komunismus, a před oběma hrozbami jej ochránily USA. Nyní Západ opět stojí na osudové křižovatce, čelí náporu islámu zvnějšku a spojenému náporu islámu a liberální levice zevnitř. Ale Amerika již stěží přijde světu na pomoc – vždyť i sám její president byl formován muslimským a liberálně-levicovým prostředím, a nedávno jasně označil jako největší hrozbu současného světa klima.

Odpověď na otázku, proč západní levice bojuje tak úporně proti klimatickým změnám, není triviální. Moderní levice s nadšením ruší starobylá morální pravidla a vítá vše nové, včetně změny v etnickém složení obyvatel, změny ve složení tradiční rodiny, změny pohlaví, a ironika napadne otázka, proč je levice tak konzervativní v otázce změny klimatu. Českému pamětníkovi se vynoří komunistické heslo „poručíme větru dešti“ – ano levice musí být aktivní, chce poroučet a chce šířit ideje, i když se jich nedostává anebo když jsou pro člověka, který nepoužívá kanabis, zcela nesrozumitelné. Když existoval Sovětský Svaz, byl Západ sjednocen proti společnému nepříteli, a jeho levicová mládež měla pro koho zrazovat svou zem a u koho se učet házet dlažební kostky na svou policii, než vyzrála v bankéře a politiky. Západní levice, jejímž hlavním myšlenkovým zdrojem byli hippies s heslem „make love not war“ se samozřejmě svými hesly neřídila, ani když unášela a zabíjela demokraticky zvolené politiky v době radostného mládí (Brigate Rosse, Rote Armee Fraktion, sedmdesátá léta), ani když ve své dospělosti bombardovala bezbrannou Jugoslávii (Bill Clinton, Joschka Fischer, atd. 1999). Po pádu Sovětského Svazu ztratila západní společnost směr, a křiklavá levice zůstala jediným zvukem na politické scéně. Bylo nadšení a nebyl směr, chtělo se bojovat ale ne padnout. Touha po vyšším cíli bez náboženství našla svůj objekt v boji proti oteplování – a když se oteplování zastavilo – v boji proti změnám klimatu.

Láska z onoho hesla „dělej lásku a ne válku“ je abstraktní a není určena pro spoluobčany, kteří volí jinak a užívají jiné látky, zatímco nemá nic proti příslušníkům jiných kultur, z kterých se snadno stanou noví voliči. Mimo Evropu jsou davy lidí zbídačelých oněmi obdivovanými kulturami, kteří hledají nové zdroje obživy, aniž by se museli vzdát svých starých kultur. Ve zmatku a mocenském vakuu se vyznavači boje proti klimatu přirozeně spojí s přicházejícími vyznavači novách kultů – za vzniku Nové Evropy.

V Paříži se sešlo 150 hlav států, znamená to, že boj proti oteplování je logický? Organizátoři tvrdí, že 97% vědců myšlenku tohoto boje podporují, což není vědecký argument – ale i tak je to lež. Většina vědců nedostala slovo, a mnozí se v totalitní atmosféře bojí jít proti proudu, ale mnozí vystoupili, i když tisk jim nedává publicitu. Ze stovek světoznámých vědců mezi ně patří Freeman Dyson, Ivar Giaever, Robert Laughlin, William Nierenberg, Nir Shaviv, Ian Plimer a zemřelí Patrick Moore, Frederick Seitz, Robert Jastrow a Edward Teller. Že si politikové udělali výlet do Paříže na setkání konference organizované OSN není argument pro nic, stejně jako není argumentem, když 97% států OSN odsoudí Izrael nebo pochválí Kubu. O tragickém stavu světa svědčí, že téměř všechny státy v Paříži předstírají, že neprokázaná změna klimatu je větší problém než masové zabíjení, které v ulicích Paříže zahájily před třemi týdny islámské bojůvky.